Jaké humánní zásady platí při odchytu zvěře?
Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde.
Zákon dovoluje jen taková odchytová zařízení, která zvěř zbytečně netrýzní; oka, lep, želízka, jestřábí koše, tlučky, nášlapné pasti ani jedy a plyn se používat nesmějí.1,2 Kdo pasti provozuje, odpovídá za to, že se v nich chycená zvěř netýrá.2
- Denní kontrola. Nastražená zařízení se musí kontrolovat co nejčastěji, aby lapený kus netrpěl déle, než je nutné.3
- Živolov. Sklopce a umělé nory se sklápěcím zařízením loví živě, takže se chráněný nebo omylem chycený druh může vypustit zpět.3
- Odstup. Nora se nekontroluje z bezprostřední blízkosti, aby se zvěř nezavětřila a nora se nestala nepoužitelnou.3
- Rychlé usmrcení. Odchycený predátor se usmrcuje rychle, tak aby nebyl překročen práh bolesti běžný v přírodě.3
Zdroje
- Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, § 45 odst. 1 písm. a) a b) (zakazuje „chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí“ a „lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem“). Zákon č. 449/2001 Sb..
- Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, § 14 odst. 1 a odst. 6 (zakazuje odchyt „pomocí oka, tlučky, sítě, smyčky, pytláckého oka, harpuny nebo čelisťových pastí“; „provozovatel odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířata nebyla týrána“). Zákon č. 246/1992 Sb..
- HAVRÁNEK, František. Zařízení pro odchyt zvěře. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2007, ISBN 80-7084-572-4, kapitoly „Na úvod trochu filozofie“ a „Odchyt predátorů“ (chycení jedinci mají „být usmrceni rychle tak, aby nebyl překročen práh bolesti, který je v přírodě běžně přítomen“; noru „nekontrolujeme z bezprostřední vzdálenosti, abychom nezavětřili její okolí“; sklopce „lapají zvěř živou a chytí-li se do nich některý chráněný druh, může být puštěn zpět do přírody“). PDF publikace.