Popište základní princip označování ráží kulovnic v anglo-americkém systému a uveďte příklady.

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde.

Anglo-americký systém vyjadřuje ráži v palcích a jeho zápis se v průběhu historie měnil; dnešní podoba kombinuje číslo v tisícinách palce se slovním doplňkem.1

Do roku 1870. Ráže se udávala v setinách palce a délka nábojnice se popisovala slovně, například .22 Long Rifle nebo .22 Short.1
1870–1910. Přibyla další dvě až tři čísla – ráže v setinách palce, hmotnost prachové náplně a hmotnost střely v grainech, jako u .25-35 Winchester.1
Po roce 1910. Ráže se udává v tisícinách palce a doplňuje se slovně údajem o výrobci, druhu zápalu, tvaru nábojnice nebo obchodním názvem.1
Příklady dnešní praxe. Takto vznikly ráže .308 Winchester, .222 Remington nebo .30-06 Springfield.1,2

Zdroje

MENDELU, Lesnická a dřevařská fakulta. Lovecké zbraně a střelivo, historie, názvosloví, teorie (výukový text projektu InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018; „Americký systém – dle období: 1850–1870 – průměr v setinách palce a slovním vyjádřením délky nábojnice (22 Long Rifle, 22 Short); 1870–1910 – kombinace 2 až 3 čísel – 1. průměr v setinách palce, 2. hmotnost původní náplně prachu v grainech, 3. hmotnost střely v grainech (25–35 Winchester); po r. 1910 – ráž v tisícinách palce a ostatní údaje se vyjadřují slovně (300 Win. Mag., 222 Rem.), údaje o výrobci, ráži, druhu zápalu, tvaru nábojnice, balistických vlastnostech, komerční název“). web2.mendelu.cz.
Národní lesnický institut. Střelectví (Portál myslivosti; tabulka doporučeného využití ráží uvádí americká označení .308 Winchester (7,62×51), .222 Remington (5,6×41), .223 Remington (5,6×45) a .30-06 Springfield (7,62×63)). nli.gov.cz.