Jaké problémy mohou nastat při použití brokových nábojů s nevhodnou délkou?
Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde.
Délka nábojové komory se udává vždy vedle čísla ráže (např. „12 × 70“) a musí odpovídat délce, na kterou se po výstřelu rozevře okraj nábojnice.1 Vystřelí-li se náboj delší, než pro jakou je komora vyrobena – typicky magnum náboj (76 mm) v komoře pro 70 mm – nábojnice se v přechodovém kuželu nestihne plně rozevřít a v hlavni vznikne nebezpečný přetlak, který může hlaveň vydout nebo roztrhnout a zranit střelce.2,3
- Kratší náboj v delší komoře naopak nebezpečný není, ale broky urazí před zahrdlením delší volnou dráhu, což zhoršuje rozptyl brokového snopu.1
- Právě proto se u zbraní i nábojů testují a vyznačují rozměry komory a maximální dovolené tlaky podle normy ČSN 39 5020 a mezinárodních pravidel C.I.P.2,3
- Zbraň i střelivo musí projít povinným zkušebním ověřením, které nevhodnou kombinaci rozměrů odhalí ještě před prodejem.3
Zdroje
- Lovecké zbraně a střelivo – historie, názvosloví, teorie (studijní prezentace, projekt InoBio, Mendelova univerzita v Brně; „K tomu ještě délka nábojové komory (12 x 70)“). web2.mendelu.cz.
- Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. ČSN 39 5020 – tabulky ráží, rozměrů a tlaků (tabulková část normy věnovaná rozměrům, tlakům a energiím nábojů, mj. tabulka VII „Ráže brokových nábojů“). cuzzs.gov.cz.
- Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. C.I.P. (Mezinárodní stálá komise pro zkoušení ručních palných zbraní pro civilní potřebu – mezinárodní zkušební standard, podle kterého se zbraně a střelivo ověřují, než smí na trh). cuzzs.gov.cz.