Jakými způsoby se zjišťuje dědičně podmíněné onemocnění, jakou roli mohou v případě hrát chovatelské kluby a jakou FCI?
Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde.
Dědičně podmíněné onemocnění se zjišťuje genetickým testem DNA (z krve, stěru z tlamy nebo srsti), případně klinickým vyšetřením specialistou; na výsledky pak navazují pravidla chovatelských klubů i FCI.1,2
- DNA test. Z odebraného vzorku laboratoř určí, zda je pes zdravý, přenašeč, nebo nemocný, ještě dřív než se objeví příznaky.1
- Klinické vyšetření. U chorob bez dostupného DNA testu (např. dysplazie, oční vady) rozhoduje vyšetření specialistou, třeba rentgen kyčlí nebo oftalmologické vyšetření.1
- Role chovatelských klubů. Kluby mají spolupracovat s odborníky na genetické zdraví a u chovných jedinců vyžadovat testování, aby se v páru nesetkali dva přenašeči téže vlohy.2
- Role FCI. FCI v Mezinárodních pravidlech plemenitby stanovuje, že přenašeč recesivní choroby smí být párován výhradně s jedincem, u kterého je testem prokázáno, že danou alelu nenese.2
- Cíl opatření. Tato pravidla nemají chorobu nutně vymýtit, ale zabránit rozmnožování nemocných jedinců a snížit její výskyt v populaci plemene.2
Zdroje
- Tichá, Vladimíra – Labvet.cz. Otazníky kolem genetických vyšetření (blog laboratoře veterinární genetiky: DNA testy a klinické vyšetření dědičných chorob). labvet.cz.
- FCI – Fédération Cynologique Internationale. Mezinárodní pravidla plemenitby (International Breeding Strategies, body 2.1 a 5 – spolupráce chovatelských klubů s odborníky, DNA testy a spojování přenašečů), zveřejněno chovatelským klubem Spolek českého strakatého psa. spolekstrakacu.cz.