Uveďte alespoň tři typy zkoušek, které mohou jezevčíci absolvovat.
Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde.
Vlastní zkušební řád jezevčíků a teriérů vypisuje devět typů zkoušek, dělených na zkoušky vloh, zkoušky praktického lovu a zkoušky z norování.1
- Zkouška nováčků (ZN). Bezkontaktní zkouška z norování v umělé noře, kde je liška od psa oddělená mřížkou; smějí na ni jen jezevčíci a teriéři.
- Individuální zkouška z norování (IZN). Zkouší se v přírodní noře přímo při výkonu práva myslivosti, opět jen pro jezevčíky a teriéry.
- Barvářské zkoušky (BZ). Kvalifikují psa k dosledu spárkaté zvěře, zkouší se na předem usmrcené zvěři.
- Podzimní zkoušky (PZ). Kvalifikují k vyhledání, dohledání a přinesení drobné zvěře.
- Všestranné zkoušky (VZ). Konají se na poli, v lese i u vody a kvalifikují psa na drobnou i spárkatou zvěř.
Zdroje
- Českomoravská myslivecká jednota. Řád pro zkoušky loveckých psů z výkonu, účinný od 1. 1. 2020, zkušební řád pro zkoušky jezevčíků a teriérů, oddíl 1 odst. 6 (zkoušky se dělí na zkoušky bez přiznání lovecké upotřebitelnosti – zkoušky vloh (ZV); zkoušky praktického lovu – podzimní (PZ), lesní (LZ), k vyhledávání, vyhánění a nadhánění spárkaté zvěře (ZVVZ), barvářské (BZ), z vodní práce (VP), všestranné (VZ); a zkoušky z norování – zkouška nováčků a individuální zkouška z norování). PDF na cmmj.cz.