Jaké je žádoucí chování honiče na stopě zvěře, jakou zvěř má preferovat a jak se chovat vůči živé a jak vůči zhaslé zvěři?
Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde podle návodu.
Honič má na čerstvé stopě jít za jedním kusem důsledně a soustavně jej hlásit, nikoli přebíhat na jinou stopu; přednost má dávat zvěři černé, případně jelení, lišce a zajíci, srnčí zvěř honit nemá.1
- Práce na stopě. Žádá se rychlé vyhledání a pomalejší, ale vytrvalé hlasité nahánění; při ztrátě stopy pes po jejím nalezení hlásí dál.1
- Chování k živé drobné zvěři. Zajíce a lišku má honič hlasitě nahánět směrem k lovci, aby ji mohl v úsek společného lovu skolit.1
- Chování k živé spárkaté zvěři. U černé nebo vysoké zvěře má zůstat s ní v kontaktu, vytrvale ji hlásit a snažit se ji vytlačit z úsek společného lovu na stanoviště střelce, u divočáka i tvrdě doléhat.2
- Chování ke mrtvý po zásahu zvěři. U zastřeleného kusu má projevit nebojácnost a trvalý zájem — zvěř hlásí nebo oznámí a vyčká příchodu vůdce, ale nesmí ji začít žrát ulovenou zvěř, o psu ani škubat.3
Zdroje
- Českomoravská myslivecká jednota. Řád pro zkoušky loveckých psů z výkonu, účinný od 1. 1. 2020, část Zkušební řád pro zkoušky honičů (HZ, BZH a IHZ-SK), Oddíl 2, kapitoly III. Nahánění a IV. Hlasitost. cmmj.cz.
- Tamtéž, Oddíl 2, kapitoly VII. Ochota k práci na černou zvěř a VIII. Hodnocení ochoty k práci v leči.
- Tamtéž, Oddíl 2, kapitola XI. Chování u střelené zvěře.