Jaké je žádoucí chování honiče na stopě zvěře, jakou zvěř má preferovat a jak se chovat vůči živé a jak vůči zhaslé zvěři?

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde.

Honič má na čerstvé stopě jít za jedním kusem důsledně a soustavně jej hlásit, nikoli přebíhat na jinou stopu; přednost má dávat zvěři černé, případně jelení, lišce a zajíci, srnčí zvěř honit nemá.1

Práce na stopě. Žádá se rychlé vyhledání a pomalejší, ale vytrvalé hlasité nahánění; při ztrátě stopy pes po jejím nalezení hlásí dál.1
Chování k živé drobné zvěři. Zajíce a lišku má honič hlasitě nahánět směrem k lovci, aby ji mohl v leči skolit.1
Chování k živé spárkaté zvěři. U černé nebo vysoké zvěře má zůstat s ní v kontaktu, vytrvale ji hlásit a snažit se ji vytlačit z leče na stanoviště střelce, u divočáka i tvrdě doléhat.2
Chování ke zhaslé zvěři. U zastřeleného kusu má projevit nebojácnost a trvalý zájem — zvěř hlásí nebo oznámí a vyčká příchodu vůdce, ale nesmí ji načínat ani škubat.3

Zdroje

Českomoravská myslivecká jednota. Zkušební řád pro zkoušky loveckých psů z výkonu, účinný od 1. 1. 2020, část Zkušební řád pro zkoušky honičů (HZ, BZH a IHZ-SK), Oddíl 2, kapitoly III. Nahánění a IV. Hlasitost. PDF na cmmj.cz.
Tamtéž, Oddíl 2, kapitoly VII. Ochota k práci na černou zvěř a VIII. Hodnocení ochoty k práci v leči.
Tamtéž, Oddíl 2, kapitola XI. Chování u střelené zvěře.