Které jsou specifické výrazy pro popis rohaté zvěře?

Rohy nosí muflon i kamzík.1,2

Toulce — lebka muflona s toulci z píseckých lesů
Vruby — toulce muflona zvrásněné příčnými vruby
Sedlo — muflon s bělavým sedlem na boku
Rouno — muflon s tmavým rounem na krku a hrudi, v březnu v oboře u Mannheimu
Bezoárové koule — bezoáry v Německém lékárnickém muzeu v Heidelbergu
Růžky — kamzík s růžky zahnutými do háku
Kamzičí štětka — štětka z kamzičího vousu na štýrském krojovém klobouku

Rohy. Rohy vyrůstají na čelních násadcích a sedí na nich toulce, které každý rok odspodu dorůstají; zvěř je na rozdíl od paroží neshazuje.2,3
Vruby. Na rohovině se během růstu tvoří vruby, individuálně různě velké a hrubé. Když přes zimu z nedostatku potravy růst ustane, rohovina po celém obvodu zeslábne a vznikne hluboký roční vrub; ročním vrubům se říká léta a podle jejich počtu se nejpřesněji odhaduje stáří muflona i kamzíka.1,2,4
Toulce. Toulec je zatočený roh muflona a obloukovité zatočení toulců se nazývá vinutí. Muflon s toulci odstávajícími od krku (evertovanými) je chovný, se zarůstajícími do krku (pervertovanými) průběrný. Prstenec je příčně ztluštělé místo, které toulec zpevňuje; s ročními vruby není totožný.1,3
Rouno a sedlo. Rouno je delší srst na spodní části krku a na hrudi muflona, výrazná v zimní srsti muflonů od dvou až tří let; je tuhá, rovná a hnědočerná až černá, měkké, vlnité a šedé rouno má kříženec s domácí ovcí. Sedlo, také čabraka, jsou bělavé plochy po obou stranách hřbetu.1,2,3,5
Bezoárové koule. Různě velké kulovité útvary, které v trávicím traktu dutorohé zvěře – kozy bezoárové, kamzíka a muflona – vzniknou slepením nestravitelných částí potravy a jejich omíláním při trávení. Nejčastěji obsahují pryskyřici, srst nebo části větviček a myslivci je uchovávají jako drobnou trofej.1,6
Kamzík. Rohy kamzíka se nazývají růžky a nosí je kamzík i kamzice; kamzík je má stočené špičkami dolů, kamzice dozadu. Dlouhá srst, která kamzíkovi v zimě roste na hřbetě, je kamzičí vous a váže se z něj kamzičí štětka.2,4

Zdroje

Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – I. skupina: Myslivecká osvěta (školicí prezentace pro lektory a zkušební komisaře, snímek 21: „Muflon – muflonka, muflonče: Sedlo, bezoárové koule, toulce, vruby, rouno“). cmmj.cz.
Šiman, K. Z české mluvy myslivecké. Naše řeč, roč. 25 (1941), č. 3, s. 69–80 („Na hlavě nosí jelenovití parohy, dutorozí (kamzík, muflon) rohy“; „Rohy vyrůstají na čelních násadcích. Na nich sedí toulce, které odspoda dorůstají; ročním vrubům, podle nichž posuzujeme stáří, říkáme léta“; „Dutorozí rohy neshazují“; „Prodloužená srst na krku říjných jelenů se zove hříva, u muflonů rouno“; „Kamzík má v zimě na hřbetě dlouhou srst zvanou kamzičí vous (Gemsbart), který se váže v kamzičí štětku“). nase-rec.ujc.cas.cz.
Kdelovit.cz. Myslivecká mluva muflona („Toulec – zatočený roh muflona“, „Rohy – […] Vyrůstá jako párový útvar na čelních rohových výběžcích (násadcích) na čelní kosti turovitých zpravidla u obojího pohlaví. Roh přirůstá od základny a obaluje rohové násadce“, „Vinutí – obloukovité zatočení toulců“, „Vinutí od krku odstávající, evertované – muflon chovný“, „Vinutí do krku zarůstané, pervertované – muflon průběrný“, „Prstenec – příčně ztluštělé místo na toulci muflona, které zpevňuje roh, není totožné s ročními vruby“, „Rouno – delší srst na spodní části krku a na hrudi muflona, výrazná zejména v zimním osrstění u muflonů 2 až 3letých a starších. Srst rouna musí být tuhá, rovná hnědočerně až černě zbarvená. Měkká, vlnitá a šedě zbarvená srst rouna je příznačná pro křížence muflona s domácí ovcí“, „Čabraka – Sedlo – bělavé plochy po obou stranách hřbetu na srsti muflona“). kdelovit.cz.
KAMLER, J. a kol. Myslivost, skripta MENDELU, s. 90 a 93–94 („Pro dutorohou zvěř (muflon, kamzík) nejpřesněji odhadneme věk podle ročních vrubů neboli kroužků na toulcích u muflona nebo růžcích u kamzíka“; „Během růstu se na toulci vytvářejí běžné vruby, které jsou individuálně různě velké, hrubé či silné […] Vlivem sezónního nedostatku potravy se vytvářejí tzv. roční kroužky nebo vruby, a to zeslabením rohoviny po celém obvodu“; „Každým rokem vlivem zimního úbytku potravy a vyčerpanosti růst toulců ustává, což se projevuje hlubokým vrubem“; „U kamzíků mají růžky obě pohlaví, kamzíci i kamzice. Kamzíci mají růžky stočené špičkami dolů, kamzice směrem dozadu“). web2.mendelu.cz.
Šiman, K. Česká mluva myslivecká. Praha 1946; výtah Slovník české mluvy myslivecké, Českomoravská myslivecká jednota – Mladí myslivci („Čabranka – sedlo muflona“). mladimyslivci.cmmj.cz.
Drmota, J. Drobné trofeje a jejich význam. Myslivost, září 2004 („Jako trofeje však lze uschovat i pevné obsahy žaludků (bezoárové koule a gastrolity)“; „Bezoárové koule – jsou zvláštní trofejí získávanou z dutorohé zvěře (kozy bezoárové, kamzíka a muflona). Jedná se o různě velký kulovitý útvar v trávicím traktu, který vznikne postupným slepením nestravitelných částí potravy a jeho následným omíláním během trávících pochodů. Nejčastěji je v bezoárových koulích zastoupena pryskyřice, srst nebo části větviček“). myslivost.cz.
Fotografie jsou z Wikimedia Commons a jsou tu jen oříznuté a zmenšené: toulce (Beentree, CC BY-SA 3.0), vruby (Schorle, CC BY-SA 3.0), sedlo (Jessica Dennett, CC BY 2.5), rouno (4028mdk09, CC BY-SA 3.0), bezoárové koule (Gerhard Elsner, CC BY-SA 3.0), růžky (Friedrich Böhringer, CC BY-SA 2.5), kamzičí štětka (Gnosos, CC BY-SA 3.0). Znění licencí: CC BY-SA 3.0, CC BY 2.5, CC BY-SA 2.5.