Vysvětlete pravidlo „posledního broku“.
Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde.
Pravidlo „posledního broku“ řeší stejnou situaci jako pravidlo „první kule“, ale u brokové střelby na drobnou zvěř, na niž vystřelí víc účastníků honu.1
- Rozdíl od první kule. U broku nerozhoduje první, nýbrž poslední zásah – ten, kdo trefil zvěř ještě živou a schopnou úniku.1
- Proč jinak než u kule. Brokový zásah zpravidla zvěř hned neusmrtí, teprve poslední rána ji doopravdy skolí.1
- Uplatnění. Pravidlo se používá hlavně při společném honu na drobnou zvěř brokovnicí, kde na jeden kus vystřelí víc účastníků najednou.1
- Rozhoduje vedoucí honu. Spory o to, čí rána byla poslední, řeší vedoucí honu, ne diskuse mezi účastníky.2
Zdroje
- Českomoravská myslivecká jednota. Myslivecký řád, bod 64 („Za poslední broky se považují broky, vystřelené na zvěř ještě živou, schopnou úniku“). cmmj.cz.
- Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – I. skupina: Myslivecká osvěta (školicí prezentace, snímek 25; „poslední brok – pozor na ránu ‚do hrobu‘, nesmí být předmětem sporů, rozhoduje vedoucí lovu“). cmmj.cz.