Vysvětlete pravidlo „posledního broku“.

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde.

Pravidlo „posledního broku“ řeší stejnou situaci jako pravidlo „první kule“, ale u brokové střelby na drobnou zvěř, na niž vystřelí víc účastníků honu.1

  • Rozdíl od první kule. U broku nerozhoduje první, nýbrž poslední zásah – ten, kdo trefil zvěř ještě živou a schopnou úniku.1
  • Proč jinak než u kule. Brokový zásah zpravidla zvěř hned neusmrtí, teprve poslední rána ji doopravdy skolí.1
  • Uplatnění. Pravidlo se používá hlavně při společném honu na drobnou zvěř brokovnicí, kde na jeden kus vystřelí víc účastníků najednou.1
  • Rozhoduje vedoucí honu. Spory o to, čí rána byla poslední, řeší vedoucí honu, ne diskuse mezi účastníky.2

Zdroje

  1. Českomoravská myslivecká jednota. Myslivecký řád, bod 64 („Za poslední broky se považují broky, vystřelené na zvěř ještě živou, schopnou úniku“). cmmj.cz.
  2. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – I. skupina: Myslivecká osvěta (školicí prezentace, snímek 25; „poslední brok – pozor na ránu ‚do hrobu‘, nesmí být předmětem sporů, rozhoduje vedoucí lovu“). cmmj.cz.