Jmenujte některé zásady chování myslivce k živé zvěři.

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde.

Myslivec věnuje živé zvěři trvalý celoroční zájem a svým jednáním jí spíš pomáhá, než aby jí škodil.1

Sebevzdělávání. Myslivec se průběžně vzdělává v poznávání zvěře a jejího chování, nejen před sezonou.1
Přiměřený lov. Loví jen takový druh, počet a takovým způsobem zvěře, jaký odpovídá jejímu skutečnému stavu a schválenému plánu chovu.1
Péče v nouzi. Zvěř celoročně chrání a v období nouze přikrmuje, ne proto, aby ji hned poté ulovil.1
Rychlé ukončení utrpení. Poraněnou zvěř myslivec neprodleně dohledá a usmrtí, aby zbytečně netrpěla.2
Klid v citlivých obdobích. Zvěř zbytečně neplaší a je ohleduplný zejména v době kladení mláďat a hnízdění ptactva.

Zdroje

Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – I. skupina: Myslivecká osvěta (školicí prezentace pro lektory a zkušební komisaře, snímek 16; „Vztah myslivce ke zvěři a trofeji – živá zvěř: každodenní zájem, sebevzdělávání, péče o zvěř, odpovídající lov – druh, počet, místo, způsob“). cmmj.cz.
Myslivecký řád ČMMJ, bod 28: „Lovec co nejrychleji usmrcuje poraněnou zvěř. Poraněná spárkatá zvěř se dostřeluje.“ cmmj.cz.