Do jakých skupin se srstnatá zvěř dělí a uveďte některé zástupce.

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde podle návodu.

Srstnatá zvěř se podle hlavního užitku dělí na zvěř užitkovou, jejímž hlavním produktem je zvěřinamaso zvěře a trofej, a zvěř kožešinovou.1

• Jelen — mohutný jelenovitý s košatým parožím, největší z naší spárkaté zvěře
• Srnec — nejmenší a nejrozšířenější jelenovitý, se štíhlým tělem a krátkým parůžím
• Muflon — turovitý se zatočenými toulcirohy a bílým sedlembělavá skvrna na hřbetě; také čabraka (čabrakoubělavá skvrna na hřbetě; také sedlo) po stranách hřbetu
• Prase divoké — jediný nepřežvýkavec mezi spárkatou zvěří, s hrubou štětinatou srstí

• Spárkatá zvěř — přežvýkavci. Jelenovití (jelen, daněk skvrnitý, jelen sika, srnec obecný, los evropský) a turovití (muflon, kamzík horský, koza bezoárová).1
• Spárkatá zvěř — nepřežvýkavci. Prasatovití, zastoupení prasetem divokým.1
• Zajícovci. Zajíc polní a králík divoký, rovněž řazení mezi zvěř užitkovou.1
• Šelmy (dravá zvěř). Kožešinovou zvěř tvoří šelmy medvědovité, psovité (liška obecná, vlk), kočkovité (rys ostrovid) a lasicovité (kuna lesní, tchoř tmavý).1
• Hlodavci. Do kožešinové zvěře patří i hlodavci — bobr evropský, veverka obecná, svišť horský a ondatra pižmová.1