myslitest.cz

Jaké je dnes rozšíření a perspektivy tetřevovitých na našem území?

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde podle návodu.

Tetřev, tetřívek i jeřábek lesní patří dnes k nejohroženějším druhům naší fauny – z bývalých rozsáhlých areálů jim zůstaly jen izolované populace horských oblastí.1,4,6

  • Tetřev hlušec přežívá v posledních zhruba 300 kusech, hlavně na Šumavě a v Beskydech.1,2
  • Tetřívek obecný čítá kolem 600 jedinců, izolovaně v Krušných a Jizerských horách a na jihu Čech.1,2
  • Jeřábek lesní je náš nejméně nápadný druh tetřevovitých, žije skrytě na Šumavě, v Novohradských horách, Jeseníkách a Beskydech; jeho populace se odhaduje na 900 až 1 800 párů.6
  • Zákon o myslivosti všechny tři druhy řadí mezi vzácné druhy zvěře, pro něž lze vyhlásit samostatnou oblast chovu s odlišným režimem hospodaření.3
  • Zbytkové populace dnes udržují hlavně záchranné chovy a cílená ochrana biotopu.1
  • Perspektiva zůstává nejistá – ubývá vhodných starých lesů i hmyzí potravy pro kuřata, roste tlak turistiky a hnízda čím dál víc ničí liška, kuna nebo divočák.4,5

Mapa výskytu tetřeva hlušce v České republice Nálezy tetřeva hlušce podle mapovacích čtverců: velký černý kroužek od roku 2016, oranžové kolečko 1990–2015, červená tečka 1950–1989, malý kroužek do roku 1949, otazník jen nejisté nálezy.7

Mapa výskytu tetřívka obecného v České republice Nálezy tetřívka obecného podle mapovacích čtverců: velký černý kroužek od roku 2016, oranžové kolečko 1990–2015, červená tečka 1950–1989, malý kroužek do roku 1949, otazník jen nejisté nálezy.7

Zdroje

  1. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – III. skupina: Myslivecká zoologie (školicí prezentace pro lektory a zkušební komisaře, snímek 49; „Posledních 300 jedinců“ u tetřeva, „Posledních 600 jedinců“ u tetřívka, „Záchranné chovy“). cmmj.cz.
  2. Kamler, J. a kol. Myslivost. Mendelova univerzita v Brně, projekt InoBio (skripta, projekt InoBio, MENDELU), s. 85 (tabulka oblastí chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného a jeřábka lesního: Šumava, Beskydy, Krušné hory, Jizerské hory). web2.mendelu.cz.
  3. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, § 3 odst. 3 (definice oblasti chovu zvěře, mj. pro vzácné a ohrožené druhy zvěře). zakonyprolidi.cz.
  4. Mačát, Z. Tetrao urogallus – tetřev hlušec. Natura Bohemica („V současnosti tetřeva nejvíce ohrožuje nevhodné lesní hospodaření (ztráta vhodných biotopů). Rozvoj turistiky a rekreační činnosti v oblastech dnes nepřístupných a s výskytem populací tetřeva“; „Dnes je zastoupen pouze reliktními izolovanými populacemi v horách“). naturabohemica.cz.
  5. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Proč ubývá tetřívků v české krajině („Vytrácí se pestrost krajiny, ubývá biodiverzita a klesá počet hmyzu, který je klíčovým zdrojem potravy kuřat tetřívka v prvních týdnech života“; k predaci hnízd nejčastěji liškou, kunami a divokými prasaty, v Krušných horách a Jeseníkách kunou skalní). vulhm.cz.
  6. Wikipedie. Jeřábek lesní („V letech 2001–2003 se jeho populace v Česku odhadovala na 900–1800 párů“; výskyt „pouze na několika horských lokalitách“). cs.wikipedia.org.
  7. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Nálezová databáze ochrany přírody (veřejné nálezy podle mapovacích čtverců, stav k 11. 9. 2026; © AOPK ČR, Nálezová databáze ochrany přírody, podkladová data © ČÚZK). Mapy jsou odtud převzaté a jen zmenšené, licence CC BY-SA 4.0. Karty druhů na portal.nature.cz: tetřev hlušec, tetřívek obecný.