Co víte o vráně, havranovi a krkavci?

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde podle návodu.

Vrána obecná, havran polní a krkavec velký jsou naši největší krkavcovití a každý má odlišné rozšíření i způsob života.1

  • Vrána (černá forma) Vrána (černá forma) — celočerné opeření beze světlých partií
  • Vrána (šedá forma) Vrána (šedá forma) — popelavě šedý trup, černá hlava, křídla i ocas
  • Krákání — drsné opakované volání vrány; nahrávka z Norska
  • Havran polní Havran polní — dospělý pták s holou světlou kůží u kořene zobáku, kterou se liší od vrány
  • Volání havrana — chraplavý hlas; nahrávka z Litvy
  • Krkavec velký Krkavec velký — kovově lesklé peří a mohutný kloveczobák; také klubec, klivák, dobře patrný v profilu
  • Volání krkavce — hluboký chraplavý hlas; nahrávka z Německa
  • Vrána obecná (Corvus corone). U nás žije ve dvou poddruzích, které se křiží – černá forma na západě, šedá na východě, s hranicí přibližně podél Vltavy; obývá otevřenou i lesní krajinu, stav čítá kolem 40 tisíc kusů.1
  • Havran polní. Váže se na zemědělskou krajinu; u nás v létě hnízdí jen několik tisíc párů, ale v zimě k nám ze severu a východu Evropy táhnou hejna čítající miliony ptáků.1,3
  • Krkavec velký. Náš největší pěvec s kovově lesklým peřím a mohutným kloveczobák; také klubec, klivák (do 1,5 kg) byl v 19. století vyhuben a znovu prokazatelně zahnízdil až v 70. letech 20. století; od té doby jeho počet i rozšíření trvale rostou, dnes u nás žije odhadem 60 tisíc kusů.1,2
  • Myslivecký status. Vrána obecná je zvěří, kterou lze lovit, havran a krkavec patří mezi celoročně chráněný před lovem druhy.4

Zdroje

  1. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – III. skupina: Myslivecká zoologie (snímky 54–55; údaje o poddruzích vrány a stavech havrana i krkavce). cmmj.cz.
  2. AOPK ČR. Informační systém ochrany přírody (ISOP) – Corvus corax („Krkavec velký byl na našem území v průběhu 19. století vyhuben, znovu u nás začal prokazatelně hnízdit v 70tých letech 20. století a od té doby jeho početnost... narůstá“). portal.nature.cz.
  3. Wikipedie. Havran polní („Počet hnízdících ptáků byl v letech 1985–1989 odhadován na 2600–3600 párů... v letech 2001–2003 na 3000–4000 párů“; „Dle odhadu... v Česku zimují dva až čtyři miliony jedinců“). cs.wikipedia.org.
  4. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, § 2 písm. c) a d). zakonyprolidi.cz.
  5. Fotografie jsou z Wikimedia Commons a jsou tu jen oříznuté a zmenšené: vrána, černá forma (Alexis Lours, CC BY 4.0), vrána, šedá forma (Petar Milošević, CC BY-SA 4.0), havran polní (Wald1siedel, CC BY-SA 4.0), krkavec velký (Rhododendrites, CC BY-SA 4.0). Znění licencí: CC BY 4.0, CC BY-SA 4.0.
  6. Nahrávka je z Wikimedia Commons a je tu jen převedená do formátu m4a: krákání vrány šedé (Ryan Hodnett, CC BY-SA 4.0), nahráno v norském Bærumu v dubnu 2021. Znění licence: CC BY-SA 4.0.
  7. Nahrávka je z Wikimedia Commons a je tu jen zesílená a převedená do formátu m4a: volání havrana polního (Кашеед, CC BY-SA 4.0), nahráno v litevském Vilniusu (čtvrť Lazdynai) v roce 2022. Znění licence: CC BY-SA 4.0.
  8. Nahrávka je z Wikimedia Commons a je tu jen zesílená a převedená do formátu m4a: volání krkavce velkého (Benjamin Mayer, CC BY-SA 4.0), nahráno v německém Tübingenu v červnu 2019. Znění licence: CC BY-SA 4.0.