Co víte o kozorožci horském?

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde podle návodu.

Kozorožec horský neboli alpský (Capra ibex) je velký zástupce turovitých, který obývá horské svahy na hranici lesa a nad ní v jižní Evropě, méně pak v západní a jižní Asii a severní Africe.1

• Samec — s mohutnými zahnutými rohy
• Samice — s kratšími, jen mírně zahnutými rohy
• Bečení — hlas mláděte, tón nejprve stoupá a pak klesá; nahrávka z Francie

• Tělesné znaky. Samci dorůstají výšky kolem 1 m v kohoutkunejvyšší místo hřbetu nad lopatkami a délky těla 1,2–1,7 m při hmotnosti přes 140 kg, samice jsou zhruba poloviční; v létě je zbarven šedě, v zimě tmavě hnědě a samce odlišují mohutné zahnuté rohy přes 1 m a vousštětka prodloužené srsti kamzíka nebo jelena pod bradou.1
• Způsob života. Je výhradně býložravý, živí se trávou, mechem, listy a větvičkami, většinu dne tráví vysoko na útesech a k potravě i vodě sestupuje až k večeru, čímž uniká hlavním predátorům — vlkům, medvědům a orlům útočícím na mláďata.1
• Rozmnožování. Na podzim si samci vyhledávají tlupystádo samic a v soubojích o ně narážejí mohutnými rohy; samice je březí kolem 6 měsíců a v květnu rodí zpravidla jedno kůzle.1
• Historie a ochrana. Kvůli lovu pro rohy i bezoárové koule byl začátkem 19. století téměř vyhuben, po roce 1854 jej italský král Viktor Emanuel II. začal chránit a reintrodukovat a dnes žije ve volné přírodě odhadem 30 000 kusů.1
• Pokusy o vysazení u nás. Po roce 1880 se kníže Hohenlohe pokoušel vysadit kozorožce — i s křížením s kozou bezoárovou — v Tatrách a Velké Fatře, chov ale provázely nemoci a nutnost zazimování a za druhé světové války zvířata v Tatrách vyhynula.1