myslitest.cz

Jaký je průběh a projevy srnčí řije?

Srnčí říje probíhá v červenci a srpnu.1 Srnec do ní vstupuje s teritoriem, které si celé léto značí vyhrabávání jamek, jimiž srnec značí teritorium, a říjnou srnu honí tak dlouho, až po nich v porostu zůstanou vyšlapané kruhy. Oplozená srna pak díky utajené březosti rodit mláďata; šelmy je vrhají srnčata až příští květen a červen.1

  • Srnec a srna Srnec a srna — srnec s vytlučeným parožím u srny
  • Pískání srnčete — vysoké krátké zapísknutí, kterým srnče volá matku; nahrávka z Německa
  • Tlupa v zimě tlupastádo v zimě — mimo říjedoba páření se srnčí zvěř sdružuje na pastvě
  • Srna se srnčaty Srna se srnčaty — vodí obě odrostlá srnčata z jednoho vrhu
  • Teritoria. Srnec si brání individuální teritorium a cizí srnce v něm netrpí; teprve v zimě teritoria zanikají a srnčí zvěř se sdružuje do tlupstáda.1
  • Hrabánkování. Srnec nohy odklízí půdní pokrývku — listí, jehličí, hrabanku — až na holou zem. Taková ploška, hrabánek, je v porostu vidět i po jeho odchodu, a tak teritorium značí i v době, kdy je srnec jinde.1,2
  • Honění. Srnec pronásleduje srnu v kruzích a osmičkách kolem stromu, keře nebo kupy sena. Protože oba běhají pořád stejnou stopou, vyšlape se v trávě zřetelný okruh — nápadná stopa říjedoba páření, které myslivci říkají čarodějné kruhy.3
  • Utajená březost, odborně latentní březivost. Oplozené vajíčko se zastaví ve vývoji a v děloze se zahnízdí až koncem prosince; vlastní vývoj plodu tak vychází na jaro, kdy má srna dost pastva.1,3
  • Vrh. Srna zpravidla klade dvě srnčata, a to v květnu a červnu, tedy 40 týdnů po říjedoba páření.1

Zdroje

  1. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – III. skupina: Myslivecká zoologie (školicí prezentace pro lektory a zkušební komisaře, snímek 22; Teritoria a domovské okrsky, v zimě tlupy; Říjné projevy, průběh, hrabánkování VII./VIII.; 40 týdnů, utajená březost, 2 srnčata V./VI.). cmmj.cz.
  2. Šiman, K. Z české mluvy myslivecké. Naše řeč, roč. 25 (1941), č. 3, s. 69–80 (kapitola „Nejdůležitější názvy ze života zvěře“ – „zvěř srnčí odklízí příkrov a hrabánkuje (dělá hrabánky)“). Naše řeč, roč. 25 (1941), č. 3, s. 69–80. nase-rec.ujc.cas.cz.
  3. Když to na louce „štěká“: Intimní detaily právě probíhající srnčí říje („protože oba často běhají v opakujících se trasách, vznikají v porostu vyšlapané kruhy“; „Po oplození srny nedochází k okamžitému vývoji plodu. Zárodek zůstává v děloze v klidovém stádiu až do konce prosince nebo začátku ledna“). priroda.cz.
  4. Fotografie jsou z Wikimedia Commons a jsou tu jen oříznuté a zmenšené: srnec a srna (Wolfgang Lemke/Landmensch 2, CC BY-SA 4.0), tlupa v zimě (Jakub Hałun, CC BY-SA 4.0), srna se srnčaty (Gérard Meyer, CC BY 2.0). Znění licencí: CC BY-SA 4.0, CC BY 2.0.
  5. Nahrávka je z iNaturalistu a je tu jen zkrácená, zesílená a převedená do formátu m4a: pískání srnčete přivolávající matku (Ingmar Gaberle, CC BY 4.0), nahráno v německém Laußigu v červnu 2026. Znění licence: CC BY 4.0.