myslitest.cz

Pojednejte o populační dynamice a současných stavech srnčí zvěře.

Srnčí zvěř je dnes nejpočetnějším druhem spárkaté zvěře v ČR s plošným výskytem po celém území.1,2 Celostátní stav se odhaduje na asi 300 tisíc kusů, roční odlov dosahuje kolem 150 tisíc kusů.1

Srnčí zvěř v kusech za myslivecký rok jarní kmenový stav odstřel 100 000 200 000 300 000 400 000 1970 1980 1990 2000 2010 2020 132 032 294 021 Myslivecká evidence ÚHÚL za honitby v působnosti Ministerstva zemědělství, 1966–2024: jarní kmenový stav vzrostl ze 189 tisíc na 294 tisíc kusů, nejvýš byl v roce 2009 (316 tisíc); odstřel vzrostl z 63 tisíc na 132 tisíc kusů.6

  • Populační trend. Od druhé poloviny 20. století stavy dlouhodobě rostly, zejména díky přizpůsobení druhu zemědělské krajině a ústupu velkých predátorů.1
  • Ohrožení predací. Nejzranitelnější jsou srnčata v prvních týdnech života, kdy je ohrožují lišky, dravci i toulaví psi1 – matka je totiž nechává ukrytá nehybně v husté vegetaci a jen několikrát denně přichází nakojit.3
  • Ztráty při sečení a v dopravě. Srnčata ukrytá v trávě běžně hynou při jarní senoseči, myslivci se tomu snaží předejít procházením luk před sečením3; dospělá zvěř nejčastěji hyne při střetech s vozidly, které tvoří kolem tří čtvrtin všech dopravních nehod se zvěří v ČR.4
  • Nemoci a parazitózy. Zvěř oslabují hlavně plicnivky, bachoroví a střevní parazité a kokcidie; nakažený kus hubne a mladý srnec předčasně zbavovat se paroží parůžky, což je pro myslivce první nápadný signál, že je v honitbě parazitární invaze.5

Zdroje

  1. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – III. skupina: Myslivecká zoologie (školicí prezentace pro lektory a zkušební komisaře, snímek 22; Populační dynamika, stav 300 tis. ks, odstřel 150 tis. ks; Myslivecký význam, plošný výskyt; Ohrožení predací, rizika, nemoci, predikce vývoje). cmmj.cz.
  2. Mačát, Z. Capreolus capreolus – srnec obecný. Natura Bohemica („V České republice jde o nejhojnější druh kopytníka, který se vyskytuje po celém území od nížin do hor.“). naturabohemica.cz.
  3. Wikipedie. Srnec obecný („Srnčata zůstávají několik prvních dnů nehybně skryta v husté vegetaci, kam je chodí matka několikrát denně krmit.“; „V tomto období jich je mnoho zahubeno sekačkami, myslivci se tomuto snaží zabránit spoluprací se zemědělci – procházením luk před senosečí, nalezená srnčata odnášejí do křovin tak, aby na nich nezůstal lidský pach.“). cs.wikipedia.org.
  4. Generali Česká pojišťovna a Centrum dopravního výzkumu. SRNA index: méně evidovaných nehod a přitom další nárůst průměrné škody po střetu se zvěří (tisková zpráva z 24. 10. 2023; „Nejvíce kolizí s motorovými vozidly má na svědomí srnční zvěř – konkrétně jde o 6445 střetů, což v celkových číslech představuje 78 %.“ S odstupem následují prase divoké, zajíc, pes, daněk a jelen). generaliceska.cz.
  5. Scherer, P. Parazitární onemocnění srnčí zvěře. Myslivost, leden 2021 (postižený srnec byl „zamořen na tři až čtyři křížky, a to převážně plicnivkami, bachorovými i střevními parazity a kokcidiemi“ a nesl „známky patologické vyhublosti s optickými symptomy parazitárního onemocnění“; předčasné shozování parůžků u mladých srnců bývá příznakem parazitární invaze). myslivost.cz.
  6. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Myslivecká evidence za ČR (roční sumáře výkazu Mysl (MZe) 1-01 za roky 1966–2024, tabulka „Lov zvěře a zazvěřování, jarní kmenové stavy“, řádek zvěř srnčí, sloupce skutečný lov – odstřel a jarní kmenový stav; údaje jsou za honitby v působnosti Ministerstva zemědělství, tedy bez honiteb Vojenských lesů a statků a národních parků). Graf je z těchto dat nakreslený. nli.gov.cz.