myslitest.cz

Pojednejte o populační dynamice zajíce polního a hlavních faktorech klesajících stavů.

Populace zajíce polního od vrcholu v sedmdesátých letech 20. století dlouhodobě klesá, a to i přes vysokou rozmnožovací schopnost druhu; mezi hlavní příčiny patří predace, nemoci a proměna zemědělské krajiny. Od roku 2025 k nim přibyla myxomatóza, která dosud zajíce nepostihovala.1,6

Zajíc polní v kusech za myslivecký rok jarní kmenový stav odstřel 250 000 500 000 750 000 1 000 000 1 250 000 1970 1980 1990 2000 2010 2020 36 390 253 744 Myslivecká evidence ÚHÚL za honitby v působnosti Ministerstva zemědělství, 1966–2024: odstřel byl nejvyšší v roce 1973 (1 214 000 kusů), v roce 1980 už jen 225 033 kusů a v roce 2024 činil 36 390 kusů. Jarní kmenový stav klesl z 1 077 831 kusů v roce 1973 na 253 744 kusů, tedy zhruba na čtvrtinu.5

  • Predační tlak. Vysoké stavy lišky a dravců zvyšují úhyny, zejména u mláďat.1,2
  • Zemědělská intenzifikace. Chemizace a scelování pozemků do velkých bloků ochuzují nabídku potravy i krytu; srovnávací studie naměřila v konvenčně obhospodařované krajině pozemky v průměru přes 15 ha, v pestré krajině jen kolem 4 ha.1,3
  • Konkurence černé zvěře. Vysoká početnost prasete divokého dále zatěžuje společné zdroje potravy.1
  • Nemoci. Kokcidióza patří mezi časté příčiny úhynů; u mláďat a jedinců s oslabenou imunitou má obvykle těžší průběh, který může skončit uhynutím.1,4
  • Myxomatóza. Nový rekombinantní kmen viru (ha-MYXV) postihuje i zajíce a má u nich obvykle smrtelný průběh; do Česka se dostal z Rakouska, poprvé byl potvrzen 28. srpna 2025 na jižní Moravě a do konce podzimu se rozšířil nížinami podél Moravy a Odry až k Opavě.6,7,8 Vakcína proti tomuto kmeni zajíce nechrání, takže zbývá jen nepřenášet nákazu dál — ulovené i nalezené uhynulé kusy zůstávají v honitbě.7
  • Počasí. Vysoká sněhová pokrývka, dlouhé mrazy a deštivá jara zvyšují úmrtnost zvěře.2

Zdroje

  1. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – III. skupina: Myslivecká zoologie (školicí prezentace, snímek 29; „Populační dynamika, propad stavů – důvody (predace, kokcidióza, zemědělství)“). cmmj.cz.
  2. Kamler, J. a kol. Myslivost. Mendelova univerzita v Brně, projekt InoBio (skripta MENDELU, projekt InoBio, str. 22; „Úbytek stavů zaječí zvěře je také způsoben vlivem intenzivního predačního tlaku dravé zvěře (lišky a dravci), vysokou početností černé zvěře a chemizací v zemědělství“, zvěř je citlivá i na vysokou sněhovou pokrývku, dlouhotrvající mrazy a deštivá jara). web2.mendelu.cz.
  3. Přímý vliv struktury zemědělské krajiny na výměru domovských okrsků zajíce polního. Zprávy lesnického výzkumu, 2023, č. 3 (VÚLHM; srovnání dvou lokalit – „zájmové oblasti s pestrou krajinou a průměrnou výměrou půdních bloků cca 4,31 ha“ a lokality obhospodařované konvenčním způsobem, kde „průměrná výměra půdních bloků zde činí cca 15,11 ha“). svetmyslivosti.cz.
  4. Wikipedie. Kokcidióza („U mláďat a jedinců s oslabenou imunitou je její průběh vážnější a může vést až k úhynu“). cs.wikipedia.org.
  5. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Myslivecká evidence za ČR (roční sumáře výkazu Mysl (MZe) 1-01 za roky 1966–2024, tabulka „Lov zvěře a zazvěřování, jarní kmenové stavy“, řádek zajíc, sloupce skutečný lov – odstřel a jarní kmenový stav; údaje jsou za honitby v působnosti Ministerstva zemědělství, tedy bez honiteb Vojenských lesů a statků a národních parků). Graf je z těchto dat nakreslený. nli.gov.cz.
  6. Státní veterinární ústav Praha. Myxomatóza zajíců v České republice (1. 9. 2025; onemocnění působí „nová varianta viru, která vznikla přirozenou rekombinací klasického králičího myxomaviru“, u zajíců má „velmi často fatální průběh“ a virus je „až donedávna zajíce nepostihoval“; nález ze vzorků zajíců z jižní Moravy laboratoř potvrdila „ve čtvrtek 28. 8. 2025“). svupraha.cz.
  7. Českomoravská myslivecká jednota. Doporučení k omezení šíření myxomatózy u zajíců (5. 9. 2025; „V České republice byl dne 28. 8. 2025 poprvé potvrzen vysoce patogenní kmen viru myxomatózy u zajíce polního, který byl doposud prokázán v příhraničních oblastech Jihomoravského kraje, sousedících s Rakouskem“; „K vůbec prvnímu potvrzení tohoto kmene viru myxomatózy (ha-MYXV) došlo v roce 2018 u zajíce iberského v Portugalsku“; „proti tomuto rekombinantnímu viru neexistuje účinná vakcína... u králíků poskytla vakcinace plnou ochranu, u zajíců nebyla vůči kmenu ha-MYXV potvrzená žádná ochrana“). cmmj.cz.
  8. Českomoravská myslivecká jednota. První poznatky z výzkumu myxomatózy u zajíců v ČR (26. 5. 2026; „V Čechách se nákaza nejprve rozšířila na Znojemsku a následně začátkem září na Břeclavsku. Během podzimu se dále šířila severovýchodním směrem k Brnu, Dyjsko-svrateckým úvalem a následně nížinnými oblastmi podél řek Moravy a Odry, až k předměstí Opavy“; „Protilátky proti myxomaviru byly prokázány u 39 zajíců (17,3 %)“; „V honitbě Mikulov bylo pozitivních 100 % vyšetřených zajíců“). cmmj.cz.