myslitest.cz

Jaký má vliv životní prostředí na zvěř? Co je to Bergmanovo, Allenovo a Glogerovo pravidlo?

  • Úživnost rozhoduje, kolik zvěře honitba uživí. Potrava, voda, kryt a klid; právě podle charakteristiky přírodních podmínek se honitby zařazují do jakostních tříd a od nich se odvíjejí normované a minimální stavy zvěře.1

Tři pravidla o vlivu klimatu na tělo jde o statistické trendy, ne o neměnné zákony Bergmannovo pravidlo chlad teplo velké tělo ztrácí méně tepla Allenovo pravidlo chlad teplo kratší slechy a běhy mají menší povrch Glogerovo pravidlo vlhko sucho tmavší srst ve vlhkém klimatu Všechna tři pravidla míří na hospodaření s teplem a vlhkem. Velké tělo i krátké slechy ztrácejí méně tepla, tmavší srst patří do vlhkého klimatu.6

  • Prostředí formuje i jednotlivé kusy – tělesnou hmotnost, trofej i plodnost. Nedostatek potravy, krytu nebo klidu se projeví slabšími kusy a vyšším úhynem, především v zimě.
  • Bergmannovo pravidlo: teplokrevní živočichové jsou v chladných oblastech větší než jejich příbuzní blíž rovníku – velké tělo má menší poměr povrchu k objemu, a ztrácí tak méně tepla (Ch. Bergmann, 1847).2
  • Allenovo pravidlo: v chladu jsou vyčnívající části těla kratší – uši (u zvěře slechyuši), nohy, ocas i mordatlama větší šelmy nebo psa; menší povrch znamená menší ztrátu tepla (J. A. Allen, 1877).3
  • Glogerovo pravidlo: ve vlhkém klimatu bývají živočichové tmavší, v suchém světlejší (C. W. L. Gloger, 19. století). Příčina není jistá: nejspíš jde o ochranu před rozkladnými bakteriemi, kterých je ve vlhku víc – tmavý hnědočerný eumelanin jim odolává lépe než světlý rezavý feomelanin; na suchém, světlém podkladu navíc světlé zbarvení lépe maskuje.4,5

Všechna tři pravidla jsou statistické trendy, ne absolutně platné zákony.2,3,4

Zdroje

  1. Vyhláška č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd, § 1 (honitby nebo jejich části se podle charakteristiky přírodních podmínek zařazují do jakostních tříd pro jednotlivé druhy spárkaté zvěře). Úplné znění na portálu Ministerstva zemědělství.
  2. Bergmannovo pravidlo (teplokrevní živočichové v teplých oblastech blíže rovníku dosahují menších rozměrů než jejich příbuzní v oblastech s chladným podnebím; ve studených oblastech se vyplatí malý poměr povrchu k objemu, aby nedocházelo ke ztrátám tepla; pravidlo formuloval roku 1847 Christian Bergmann a vyjadřuje statistický trend). cs.wikipedia.org.
  3. Allenovo pravidlo (teplokrevní živočichové z chladných oblastí mají kratší končetiny a výstupky obecně než podobní živočichové z teplých oblastí; formuloval je Joel Asaph Allen roku 1877, jde opět o statistický trend). cs.wikipedia.org.
  4. Glogerovo pravidlo (živočichové v suchých oblastech mají obvykle světlejší zbarvení než jejich protějšky ve vlhkých regionech; „u některých skupin, jako jsou ptáci, by se mohlo jednat o ochranu před rozkladnými bakteriemi, kterých je ve vlhku více než v suchých podmínkách. Proto ve vlhkých oblastech používají živočichové raději odolný hnědý eumelanin než méně odolný a světlejší feomelanin“; pravidlo nese jméno Constantina Wilhelma Lamberta Glogera a neplatí univerzálně). cs.wikipedia.org.
  5. Gloger's rule („Feathers in humid environments have a greater bacterial load, and humid environments are more suitable for microbial growth; dark feathers or hair are more difficult to break down. … More resilient eumelanins (dark brown to black) are deposited in hot and humid regions, whereas in arid regions, pheomelanins (reddish to sandy color) predominate due to the benefit of crypsis.“). en.wikipedia.org.
  6. Kresba je schéma nakreslené podle popisu ve zdrojích 1 až 5.