myslitest.cz

Škody na zvěři vlivem člověka, příklady, pravidla, prevence, odpovědnost.

Škody na zvěři vlivem člověka vznikají zemědělskou činností, dopravou, rušením v přírodě, úbytkem životního prostředí i pytláctvím; zákon je definuje a stanovuje, kdo za ně odpovídá.1,2

  • Srážka s vozidlem Srážka s vozidlem — výstražná dopravní značka A 14 stojí tam, kde zvěř často přebíhá silnici
  • Zasečení zvěře Zasečení zvěře — týden staré srnče ukryté ve vysoké trávě, při senoseči ho sekačka neuvidí
  • Vysečení hnízd Vysečení hnízd — hnízdo bažanta se snůškou na zemi v porostu
  • Remízek Remízek — dřeviny uprostřed polí, kryt a hnízdiště, o které zvěř likvidací remízků přichází
  • Ekodukt — zelený most porostlý trávou a keři vede přes dálnici, po stranách ho lemuje oplocení, které zvěř nasměruje na přechod; záběr z dronu v Estonsku
  • Příklady. Otravy postřiky či rodenticidy, srážky s vozidly, zasečení zvěře a vysečení hnízd při senoseči, rušení při hnízdění a rození mláďat mláďat.1
  • Úbytek prostředí. Nové silnice a zástavba rozdělují krajinu, rozorané meze, vysušené mokřady a zlikvidované remízky berou zvěři kryt, potravu i hnízdiště.3
  • Pravidla. Škodou na zvěři se podle zákona rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť a poškození či zničení prostředí nutného pro její život.2
  • Prevence. Domluva se zemědělcem: ten musí myslivcům předem oznámit noční práce, kosení pícnin a postřiky, seče od středu pozemku ke kraji a používá plašiče. Domluva s veřejností: v době kladení mláďat může úřad na žádost myslivců omezit vstup do honitby, psi nesmí pobíhat volně.4
  • Odpovědnost. Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti, nárok na náhradu má uživatel honitby.2
  • Doprava v číslech. Na silnicích dojde ročně k více než 30 tisícům srážek se zvěří, přes 80 % z nich se srnčí zvěří; pojišťovny za rok 2023 zaplatily za 16 tisíc střetů 712 milionů Kč a ročně při nich zemřou tři lidé.6,7,8

Záznamy srážek se zvěří v aplikaci srazenazver.cz za rok všechny záznamy jelenovití prasatovití 5 000 10 000 15 000 20 000 2012 2014 2016 2018 2020 2022 2024 534 6 322 17 751 Záznamy srážek v aplikaci srazenazver.cz Centra dopravního výzkumu po letech, 2011 až 2024: všechny záznamy a z nich ty s určenou čeledí, jelenovití (z velké části srnčí zvěř) a prasatovití.5

Zdroje

  1. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – IV. skupina: Péče o zvěř a její chov (snímek 50: „Škody na zvěři vznikají – zemědělskou činností: zasečení zvěře, vysečení hnízd, otravy zvěře postřiky či aplikací rodenticidů; dopravou; lidskými aktivitami v přírodě: rušení zvěře v době hnízdění a kladení mláďat; pytláctvím“). cmmj.cz.
  2. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, § 56 („Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře... Na náhradu škody má nárok uživatel honitby“). zakonyprolidi.cz.
  3. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – IV. skupina: Péče o zvěř a její chov (snímek 25: „Abiotičtí činitele, kteří škodlivě ovlivňují stavy a kvalitu zvěře – výrazné výkyvy klimatických podmínek, segmentace krajiny, doprava, zemědělství, lesnictví, lidské volnočasové aktivity“). cmmj.cz.
  4. Kamler, J. a kol. Myslivost. Mendelova univerzita v Brně, projekt InoBio (skripta MENDELU, InoBio), s. 26–27 („Orgán státní správy myslivosti může na žádost uživatele honitby v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat... nařídit omezení případně zákaz vstupu do honitby... K zabránění škodám na zvěři jsou vlastníci honebních pozemků povinni oznámit dobu a místo provádění prací v nočních hodinách, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin. Při kosení pícnin by zemědělci měli používat účinné plašiče, a pokud je to možné postupovat od středu sklízeného pozemku k jeho okraji“). web2.mendelu.cz.
  5. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Srážky se zvěří (aplikace srazenazver.cz, mapa záznamů s filtrem období a čeledi; roční počty záznamů 2011–2024 pro všechny čeledi, jelenovité a prasatovité, staženo 17. 9. 2026). Graf je z těchto dat nakreslený. srazenazver.cz.
  6. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. SRNA index nově s rozšířenými daty o střetech se zvěří, 25. 5. 2026 (od října 2025 do března 2026 přes 18 tisíc střetů, ročně více než 30 tisíc; od dubna 2025 vyjíždí policie k nehodám se zvěří jen výjimečně, doplňují je data tísňové linky). cdv.gov.cz.
  7. BEDNÁŘ, Marek. Srážek se zvěří přibylo. Statistiky jsou totiž přesnější. Auto.cz, 25. 5. 2026 („Ze zmíněných více než 18 tisíc srážek šlo ve 12 858 případech o srnčí zvěř (81,2 %), v 755 případech o prase“; podle SRNA indexu CDV a Generali České pojišťovny). auto.cz.
  8. Česká asociace pojišťoven. Každý třetí Čech během roku zaznamenal na silnici srážku se zvěří. Počet střetů dlouhodobě roste, 22. 8. 2024 (2014: 7 437 střetů za 266 mil. Kč; 2023: 16 346 střetů za 712 mil. Kč; ročně 3 úmrtí, 21 těžkých a přes 150 lehkých zranění). cap.cz.
  9. Fotografie jsou z Wikimedia Commons a jsou tu jen oříznuté a zmenšené: srnče (Nagy Sándor m&m, CC BY-SA 4.0), hnízdo bažanta (Foto Reves, CC BY-SA 4.0), remízek (Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0). Dopravní značka je z Wikimedia Commons a je tu jen zmenšená, ne oříznutá (doplněná bílým orámováním na poměr 3 : 2): pozor, zvěř (Government of the Czech Republic, volné dílo). Znění licencí: CC BY-SA 4.0, CC BY-SA 3.0.
  10. Video je z Wikimedia Commons a je tu jen zkrácené, oříznuté a zmenšené: ekodukt Kolu (Sillerkiil, CC0), záběr z dronu na ekodukt Kolu v Estonsku ze září 2021. Znění licence: CC0.