myslitest.cz

Krmení a vnadění, pravidla, zásady, zařízení.

Krmení (přikrmování) zajišťuje zvěři výživu v době nouze a je zákonnou povinností uživatele honitby;1 lákání zvěře návnadou naproti tomu zvěř na místo jen láká, typicky atraktivním nebo aromatickým krmivem. Obě činnosti odděluje zákon i chovatelská praxe: zvěř, kterou chceme udržet mimo ozimy nebo mladý lesní porost, na tom poli lovíme a zároveň jí v klidném koutě honitby nabídneme náhradní zdroj potravy. Takové odváděcí přikrmování škody zvěří významně omezuje, ale jen dokud je krmivo pro zvěř lákavější než okus a zvěř má u něj klid.2,3

  • Krmelec Krmelec — krmné zařízení, seno v jeslích pod stříškou; v době nouze se do 200 m od něj neloví
  • Vnadiště Vnadiště — místo, kam se černé zvěři sype kukuřice; kolem rozrytá zem a kalištěbahnitá prohlubeň
  • Vnadicí automat Vnadicí automat — zásobník s rozmetadlem, které v nastavený čas sype kukuřici na vnadiště
  • Do krmiva je zakázáno přidávat lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu zvěře.4
  • V době nouze se nesmí lovit ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk – krmná zařízení musí sloužit k výživě, ne jako léčka.4
  • Zvěř se smí přikrmovat jen kvalitním, neplesnivým krmivem bez žluklých tuků a tvrdých kyselých trav.5
  • Zařízení pro krmení i vnadění se často shodují – krmelce, zásypykrmítka pro pernatou zvěř, koryta – rozdíl je v účelu a v tom, zda a jak blízko se u nich smí lovit.1,4
  • Uživatel honitby odpovídá za to, že krmná zařízení slouží svému účelu a jsou udržovaná v bezpečném stavu.5

Zdroje

  1. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, § 11 odst. 4 (uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat). zakonyprolidi.cz.
  2. Kamler, J. a kol. Myslivost. Mendelova univerzita v Brně, projekt InoBio (skripta MENDELU, projekt InoBio), s. 44–45 (přikrmování je vedle redukce zvěře jednou z možností, jak omezit poškození dřevin tím, že se zvěři uhradí část potravy nebo se odláká od ohrožených porostů; „tzv. odváděcím přikrmováním se škody zvěří skutečně podařilo významně omezit“, nabízená krmiva ale musejí být pro zvěř dostatečně atraktivní, aby jim dávala přednost před přirozenou potravou; atraktivní krmiva lze využít „pro odlákání zvěře od ohrožených ploch“). web2.mendelu.cz.
  3. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – IV. skupina: Péče o zvěř a její chov (školicí prezentace, snímek 36; „klid v honitbě – základní požadavek pro správné trávení spárkaté zvěře a minimalizaci škod, které narůstají s intenzitou rušení zvěře při přežvykování“). cmmj.cz.
  4. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, § 45 odst. 1 písm. m) a n) (zakazuje se lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk a dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu). zakonyprolidi.cz.
  5. Myslivecký řád ČMMJ, body 3 a 4 (zvěř se přikrmuje pouze kvalitním krmivem, zakázáno je seno z tvrdých kyselých trav a krmivo se žluklými tuky nebo plesnivé; myslivecká zařízení se udržují v takovém technickém stavu, aby řádně sloužila svému účelu a bylo možné je bezpečně používat). cmmj.cz.
  6. Fotografie jsou z Wikimedia Commons a jsou tu jen oříznuté a zmenšené: krmelec (ŠJů, CC BY-SA 3.0), vnadiště (Alois Bembel, CC BY-SA 4.0), vnadicí automat (Wikitarisch, CC BY-SA 4.0). Znění licencí: CC BY-SA 3.0, CC BY-SA 4.0.