Obecné zásady přikrmování hlavních druhů zvěře.

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde.

Technika přikrmování hlavních druhů zvěře se řídí čtyřmi zásadami: potravní specializací zvěře, zvláštnostmi trávení přežvýkavců, sezónními cyklykvalitou prostředí honitby.1

  • Srnčí a jelenčí zvěř jsou okusovači – tráva pro ně nemá prakticky žádný význam, přikrmují se proto kvalitnějšími krmivy, hlavně letninou nebo kvalitním jetelotravním senem.1
  • Přežvýkavec potřebuje stabilitu krmení – na nová krmiva se musí navykat postupně, protože trávení zajišťují bachorové mikroorganismy citlivé na náhlé změny.1
  • V krmné dávce nesmí vzniknout přestávka, například jen o víkendech – zvěř by v mezidobí hladověla a krmivo by přijala jen nejsilnější část stáda.1
  • Počet pastevních period se u druhů liší – srnčí zvěř doplňuje obsah bachoru osmkrát až desetkrát denně, jelení čtyřikrát až šestkrát.2
  • Klid v honitbě je pro správné trávení a minimalizaci škod stejně důležitý jako samotné krmivo.2

Zdroje

  1. Kamler, J. a kol. Myslivost (skripta MENDELU, projekt InoBio), s. 44, 47 (technika přikrmování závisí na potravní specializaci, zvláštnostech trávení přežvýkavců, sezónních cyklech a kvalitě prostředí; okusovači nemají z trávy užitek, nutná je stabilita krmné dávky). web2.mendelu.cz.
  2. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – IV. skupina: Péče o zvěř a její chov (školicí prezentace, snímek 36; srnec doplňuje bachor 8–10× denně, jelen 4–6×, klid v honitbě je základním požadavkem pro správné trávení spárkaté zvěře a minimalizaci škod). cmmj.cz.