Zhodnoťte stručně myslivecký význam nepůvodních druhů zvěře.

Řada nepůvodních druhů zvěře se v české přírodě natolik zabydlela, že je dnes běžnou a ceněnou součástí mysliveckého hospodaření – bažant obecný u nás žije prokazatelně přes 800 let, muflon od poloviny 19. století, k oblíbené trofejové zvěři patří i jelenec běloocasý, kamzík nebo sika.1 Naopak druhy jako psík mývalovitý, mýval severní, norek severoamerický nebo ondatra pižmová a nutrie nemají myslivecký přínos žádný a myslivost je loví hlavně proto, aby omezila škody, které páchají na původní zvěři a přírodě.1,2

  • Muflon Muflon — beran s typicky zatočenými rohy, ceněná trofejová zvěř
  • Jelenec běloocasý Jelenec běloocasý — severoamerický jelenovitý s charakteristickým parožím, oblíbená trofejová zvěř
  • Psík mývalovitý Psík mývalovitý — dvojice s výraznou temnou maskou kolem očí, škodlivá invazní šelma
  • Mýval severní Mýval severní — všežravec s pruhovaným ocasem a černou maskou, škodlivý invazní druh
  • Bažant, muflon, jelenec a sika jsou dnes plnohodnotná lovná a trofejová zvěř s vlastními chovatelskými přehlídkami.1
  • Umělé odchovy zajíce a koroptve jsou sice metodicky zvládnuté, ale pro myslivost prakticky bez využití.1
  • Šelmy a hlodavci (psík mývalovitý, mýval, norek, ondatra, nutrie) mají jen negativní, škodlivý význam.1
  • Vypouštění krocana, orebice a dalších nepůvodních druhů je dnes prakticky vyloučené: zavést v honitbě nový druh smí uživatel jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti a ochrany přírody a uměle odchovanou zvěř vypustit jen na výjimku ochrany přírody, která chrání původní druhy.2,3 Věcně by to ani nemělo smysl – krocaní kuřata tu nesnášejí chlad a vlhko, orebice by vytlačovala mizející koroptev a polokrotcí ptáci stahují do honitby predátory.1,4,5

Zdroje

  1. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – IV. skupina: Péče o zvěř a její chov (školicí prezentace pro lektory a zkušební komisaře, snímek 51: přehled nepůvodních druhů zvěře a jejich původu; snímek 18: umělý chov zajíce a koroptve „praktické využití pro myslivost nemají“, umělý chov krocanů a orebic je „vypouštění nepůvodních druhů zvěře, legislativní omezení, nežádoucí“ a zavádění uměle odchovaných jedinců do prostředí, odkud divoké populace vymizely, „nemůže být úspěšné“; snímek 27: vypouštění polokrotkých, uměle odchovaných bažantů „má za důsledek koncentraci všech druhů predátorů“). cmmj.cz.
  2. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, § 3 odst. 1 (podpora a ochrana se poskytuje geograficky původním druhům zvěře), § 4 odst. 2 (k dovozu a vypouštění nepůvodních druhů je nutné i povolení orgánu ochrany přírody) a § 5 odst. 1 písm. c) a d) (zákaz vypouštět do honiteb zvěř chovanou v zajetí bez výjimky orgánu ochrany přírody a zavádět v honitbě další druhy zvěře bez souhlasu orgánu státní správy myslivosti po vyjádření orgánu ochrany přírody). zakonyprolidi.cz.
  3. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 5 odst. 4 („Záměrné rozšíření nepůvodního druhu do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody“). zakonyprolidi.cz.
  4. Krocan divoký. Myslivost, 8/2001 (krocan je „velmi vnímavý vůči chladu a vlhkosti“, zvláště v mládí). myslivost.cz.
  5. Projekt Čiřikání. Introdukce orebic v Maďarsku. Hrozba pro koroptve (přítomnost orebice rudé „může dále ohrozit koroptev polní“, která je na pokraji vyhynutí). koroptvicky.cz.
  6. Fotografie jsou z Wikimedia Commons a jsou tu jen oříznuté a zmenšené: muflon (Jessica Dennett, CC BY 2.5), jelenec běloocasý (Scott Bauer, USDA, volné dílo), psík mývalovitý (663highland, CC BY 2.5), mýval severní (Cary Bass-Deschênes, CC BY 3.0). Znění licencí: CC BY 2.5, CC BY 3.0.