myslitest.cz

Odpovědnost za škody zvěří a možnosti prevence na lesních kulturách.

Okousané a ohryzané stromky platí lesníkovi uživatel honitby. Ochrana mladého lesa je ale společná práce lesníka a myslivce: myslivec drží stavy spárkaté zvěře na únosné výši, lesník chrání sazenice pletivem, tubusem nebo repelentním nátěrem a zakládá les tak, aby zvěř měla pastvu i mimo cílový porost. Oplocenka i repelenty jsou drahé a vyplatí se jen na malých, nejvíc ohrožených plochách, proto nejvíc záleží na stavech zvěře: čím blíž jsou únosné výši, tím méně sazenic musí lesník chránit.1,2,3

  • Okus Okus — smrček s uhryznutým vrcholovým výhonem; právě tomu má oplocení a tubus zabránit
  • Ohryz Ohryz — kmen ohryzaný v zimě jelení zvěří až na dřevo; škodu na neoplocené kultuře hradí uživatel honitby
  • Oplocení Oplocení — celoplošné pletivové oplocení zalesněné plochy
  • Ochrana pletivem Ochrana pletivem — jednotlivá sazenice v drátěné kleci na kolících
  • Tubus Tubus — plastové chráničky kolem sazenic v zalesněné ploše
  • Únosné stavy zvěře – snížení stavů spárkaté zvěře na výši, kterou les uživí, je první opatření proti škodám; to je podíl uživatele honitby.2
  • Mechanická ochrana – celoplošné oplocení kultury nebo individuální ochrana jednotlivých sazenic pletivem či tubusy, dokud stromky neodrostou okusové výšce. Oplocenka je nákladná a má smysl na malých, silně ohrožených plochách; žádné opatření přitom nesmí zvěř zraňovat.1,2,3
  • Chemická ochrana – nátěry a postřiky repelenty, které zvěř odpuzují pachem nebo chutí.2
  • Lesnická opatření – hustší výsadba, podpora přirozeného zmlazení a výsadba rychlerostoucích dřevin jako pastevního lesa, který sníží tlak na cílový porost.2
  • Kdy se škoda nehradí – na kultuře oplocené proti zvěři, na stromcích poškozených jen na postranních výhonech a tam, kde okus, otloukání lýčí z paroží nebo vyrývání poškodí ročně méně než 1 % rovnoměrně rozmístěných stromků, a to až do zajištění porostu.1

Zdroje

  1. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, § 53 a § 54 odst. 2 (vlastník či nájemce pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod, zvěř přitom nesmí zraňovat; „nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše“). zakonyprolidi.cz.
  2. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – IV. skupina: Péče o zvěř a její chov (školicí prezentace, snímek 45; „ochrana proti škodám zvěří na lesních porostech – snížení stavů spárkaté zvěře na únosnou výši – mechanickou ochranou … chemickou ochranou … lesnickými opatřeními“). cmmj.cz.
  3. Kamler, J. a kol. Myslivost. Mendelova univerzita v Brně, projekt InoBio (skripta, projekt InoBio, Mendelova univerzita v Brně), str. 37 („praktické využití mají zejména chemické repelenty a oplocování nejvíce ohrožených míst s dřevinami pod okusovou výškou. Obě metody sice omezují poškození ochráněných porostů, ale jsou značně nákladné … Intenzivní ochrana dřevin má smysl pro malé a silně ohrožené plochy“). web2.mendelu.cz.
  4. Fotografie jsou z Wikimedia Commons a jsou tu jen oříznuté a zmenšené: okus (Hajotthu, CC BY-SA 3.0), ohryz (Beentree, CC BY-SA 3.0), oplocení (RH Dengate, CC BY-SA 2.0), ochrana pletivem (Alupus, CC BY-SA 3.0), tubus (7C0, CC BY 2.0). Znění licencí: CC BY-SA 2.0, CC BY-SA 3.0, CC BY 2.0.