myslitest.cz

Biologické metody ochrany proti škodám působeným zvěří, podstata, příklady.

Biologická ochrana nepůsobí na zvěř přímo jako plot nebo repelent – mění její chování tím, že jí nabídne atraktivnější náhradní zdroj potravy nebo klidu, takže se cílovému porostu spíš vyhne.1 Funguje ale jen společně s regulací stavů zvěře lovem, jinak se škody jen přesunou jinam.1

  • Krmelec Krmelec — krmné zařízení postavené mimo ohrožené kultury, kam se při odváděcím přikrmování soustředí pastva zvěře zvěře
  • Remízek Remízek — dřeviny uprostřed polí, kde zvěř najde kryt i potravu, takže do okolních plodin chodí méně
  • Okusová políčka – výsadba oblíbených dřevin (vrba, jeřáb, hloh, planá jabloň, ostružiník) mimo hospodářský porost, které zvěř odláká od cílových kultur.1
  • Odváděcí přikrmování – krmná zařízení umístěná mimo ohrožené kultury, kam se soustředí pastva zvěře zvěře; funguje jen při atraktivním krmivu a udržení únosných stavů.1
  • Pastevní les – výsadba rychlerostoucích dřevin určených přímo ke spásání, která sníží tlak na hospodářský porost.2
  • Zvyšování úživnosti honitby – zakládání remízků a biopásů snižuje potravní deficit, který je jednou z hlavních příčin škod.1

Zdroje

  1. Kamler, J. a kol. Myslivost. Mendelova univerzita v Brně, projekt InoBio (skripta, projekt InoBio, Mendelova univerzita v Brně), str. 18 a 44 (políčka pro zvěř a okusová políčka; „se tzv. odváděcím přikrmováním se škody zvěří skutečně podařilo významně omezit“, princip funguje jen při udržení únosných stavů zvěře). web2.mendelu.cz.
  2. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – IV. skupina: Péče o zvěř a její chov (školicí prezentace, snímek 45; „výsadba rychlerostoucích dřevin, určených jako potrava pro zvěř (pastevní les)“). cmmj.cz.
  3. Fotografie jsou z Wikimedia Commons a jsou tu jen oříznuté a zmenšené: krmelec (4028mdk09, CC BY-SA 3.0), remízek (Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0). Znění licence: CC BY-SA 3.0.