Biologické metody ochrany proti škodám působeným zvěří, podstata, příklady.
Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde.
Biologická ochrana nepůsobí na zvěř přímo jako plot nebo repelent – mění její chování tím, že jí nabídne atraktivnější náhradní zdroj potravy nebo klidu, takže se cílovému porostu spíš vyhne.1 Funguje ale jen společně s regulací stavů zvěře lovem, jinak se škody jen přesunou jinam.1
- Okusová políčka – výsadba oblíbených dřevin (vrba, jeřáb, hloh, planá jabloň, ostružiník) mimo hospodářský porost, které zvěř odláká od cílových kultur.1
- Odváděcí přikrmování – krmná zařízení umístěná mimo ohrožené kultury, kam se soustředí žír zvěře; funguje jen při atraktivním krmivu a udržení únosných stavů.1
- Pastevní les – výsadba rychlerostoucích dřevin určených přímo ke spásání, která sníží tlak na hospodářský porost.2
- Zvyšování úživnosti honitby – zakládání remízků a biopásů snižuje potravní deficit, který je jednou z hlavních příčin škod.1
Zdroje
- Kamler, J. a kol. Myslivost (skripta, projekt InoBio, Mendelova univerzita v Brně), str. 18 a 44 (políčka pro zvěř a okusová políčka; „se tzv. odváděcím přikrmováním se škody zvěří skutečně podařilo významně omezit“, princip funguje jen při udržení únosných stavů zvěře). web2.mendelu.cz.
- Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – IV. skupina: Péče o zvěř a její chov (školicí prezentace, snímek 45; „výsadba rychlerostoucích dřevin, určených jako potrava pro zvěř (pastevní les)“). cmmj.cz.