myslitest.cz

Vysvětlete princip lovu pomocí šlehačky.

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde podle návodu.

Šlehačka byla pružinová past pracující na principu podobném železačelisťové pasti – nejčastěji ve tvaru dvojitého oblouku, který se při nastražení rozevřel a po sešlápnutí spouště prudkým úderem sevřel zvěř za hlavou.1

  • Pružinová past Pružinová past — rytina z poloviny 18. století: zvíře chycené v čelistech pružinové pasti, princip podobný šlehačce
  • Konstrukce. Nejběžnější provedení tvořil dvojitý oblouk odpovídající velikosti zvěře, jehož ramena se při nastražení rozevřela do stran.1
  • Spuštění. Sešlápnutím spouště se ramena prudce sklapla a udeřila zvíře přes hlavu.1
  • Účinek. Úderem docházelo k přeražení vazu lapeného zvířete.1
  • Umístění. Šlehačky se líčily na březích vodních ploch, podobně jako ostatní pasti na ondatry.1
  • Dnešní stav. Spolu s vršdrátěná past s nálevkovitým vstupem a železy patří šlehačky mezi dnes zakázané způsoby lovu.1

Zdroje
  1. DRMOTA, Josef. Pohled do historie lovu zvěře. Myslivost 2/2006, s. 18 (kapitola „Železa a šlehačky“: „ondatří šlehačky“ pracovaly „na obdobném principu jako železa“, nejběžněji jako „dvojitý oblouk… který se při nastražení rozevřel a při spuštění úderem sevřel ondatru za hlavou. Tím docházelo k přeražení vazu lapeného zvířete“; „šlehačky se líčily… na břehu vodních ploch“). myslivost.cz.
  2. Rytina je z Wikimedia Commons a je tu jen oříznutá a zmenšená: pružinová past (Jacques-Philippe Le Bas podle Jean-Baptiste Oudryho, 1740–1745, CC0). Znění licence: CC0.