Co je pírkování, vyháčkování a vymačkání?
Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde podle návodu.
Šlo o staré způsoby, jimiž myslivci nahrazovali řádné vyvržení drobné zvěře přímo v poli – u zajíců vymačkání a pírkování, u pernaté zvěře vyháčkování.1,2
Zajíc a koroptev — zvěř, na které se tyto staré způsoby ošetření prováděly, na obraze z roku 1717
- Vymačkání (ždímání). Ulovenému zajíci nebo králíkovi se pouhým stiskem těla vytlačila moč z močového měchýře, aniž se zvíře jakkoli rozřezávalo.1
- Vyháčkování. U pernaté zvěře, zejména koroptví, se dřevěným nebo kovovým háčkem zasunutým řitním otvorem navinula a vytáhla střívka ven – opět bez rozříznutí těla.1,2
- Pírkování. U zajíce se drobným řezem v okolí kořene ocásku vyňala střeva a vzniklý otvor se ucpal useknutým „pírkem“ – tak se v myslivecké mluvě označuje krátký ocásek zajíce, králíka i divočáka.2
Zdroje
- Miroslav Vodňanský. Zásady správného ošetření drobné zvěře po ulovení (Myslivost.cz – Středoevropský institut ekologie zvěře; popis dřívějšího „vyždímání“ moči u zajíců a „vyháčkování“ u pernaté zvěře). myslivost.cz.
- Šiman, K. Z české mluvy myslivecké. Naše řeč, roč. 25 (1941), č. 3, s. 69–80 (Naše řeč, ročník 25, 1941, č. 3, s. 69–80; vysvětlení pojmů vyháčkovat, vyždímat a pírko jako ocásek zajíce, králíka a divočáka). nase-rec.ujc.cas.cz.
- Obraz je z Wikimedia Commons a je tu jen oříznutý a zmenšený: zajíc a koroptev (Dirk Valkenburg, 1717, volné dílo).