Charakterizujte tularémii a popište příznaky onemocnění a opatření při výskytu.

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde podle návodu.

Tularémie je akutní až chronické bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců (původce Francisella tularensis), přenosné i na člověka; nemocná zvěř ztrácí plachost a má zduřelé uzliny, zvěřinamaso zvěře z ohniska je nepoživatelná.1,2

  • Zajíc polní Zajíc polní — hlavní hostitel tularémie mezi drobnou zvěří
  • Původce a šíření. Nákaza má typickou ohniskovou (endemickou) vázanost na území a mezi volně žijícími obratlovci ji šíří především klíšťata.1
  • Průběh u zajíců. Akutní forma probíhá jako otrava krve a zajíc hyne během několika dnů; při chronickém průběhu ztrácí plachost a pohyblivost a na mízních uzlinách, slezině, játrech a plicích vznikají zánětlivé změny a drobné žlutavé uzlíky.2
  • Rozpoznání v terénu. Nemocný kus je malátný, nebojácný a dá se snadno dostihnout či chytit, typické je silné zduření sleziny a mízních uzlin.1
  • Riziko pro člověka. Člověk se nakazí nejčastěji při stahování a vyjímání vnitřností z ulovené zvěře uloveného zajíce nebo kontaktem s uhynulým kusem, proto se doporučují rukavice a důsledná hygiena.1
  • Opatření při výskytu. V ohnisku se vymezuje ochranné pásmo, odlovení zajíci se nesmějí dostat do tržní sítě a oblast se prohlásí za prostou nákazy až po dvou letech bez dalšího pozitivního nálezu.1

Zdroje

  1. Josef Duben, Státní veterinární správa ČR. Tularémie je nemoc hlodavců, i zajícovců (tisková zpráva, 14. 2. 2008). svscr.cz.
  2. Pavel Forejtek, Miroslav Vodňanský. Tularemie, brucelóza a leptospiróza zajíců (Myslivost, listopad 2005). myslivost.cz.
  3. Fotografie je z Wikimedia Commons a je tu jen oříznutá a zmenšená: zajíc polní (Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0). Znění licence: CC BY-SA 4.0.