Uveďte obecně platná označení jednotlivých částí těla spárkaté zvěře.

Myslivecká mluva pojmenovává části těla spárkaté zvěře odlišně od běžné řeči, a to u všech druhů stejně; výjimky má jen černá zvěř.1,2 Spárkatá je zvěř, která má na bězích spárky: jelen evropský, jelen sika, daněk, srnec, muflon, prase divoké, kamzík, los, koza bezoárová a kozorožec.2,4,5

Hlava a smysly. Oči jsou světla, uši slechy, ústa svírák, jazyk lízák, nos větrník, u černé zvěře ryj.1,2,3
Tělo a končetiny. Nohy jsou běhy, stehna kýty, plec plece; hřbet a břicho se jmenují stejně jako v běžné řeči, složený žaludek přežvýkavců je trávník, žaludek černé zvěře bachor; paznehty jsou spárky, nevyvinuté zadní paznehty výš na noze paspárky.1,2,3
Zadní část těla. Ocas se nazývá kelka, u černé zvěře pírko; světlá skvrna srsti kolem řitního otvoru je obřitek.1,2,3
Krev, tuk a maso. Krev je barva, tuk pod kůží běl a maso zvěřina.1,2,3
Pohlavní orgány. Úd samce je žíla, varlata ráže, obojí dohromady kratiny a prodloužená srst na předkožce střapec; pohlavní orgán samice je svírka a u jelenovité zvěře se prodloužená žlutavá srst na ní jmenuje zástěrka.1,2,3,6 Samice šelem mají místo svírky přezku.7

Zdroje

Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – I. skupina: Myslivecká osvěta (školicí prezentace pro lektory a zkušební komisaře, snímek 21: „Popis spárkaté zvěře – Obecné pojmy: Světla, svírák, slechy, větrník, běhy, břicho, kýty, spárky, paspárky, hřbet, trávník, lízák, svírka, kratiny, ráže, žíla, střapec, zástěrka, barva, běl, zvěřina, obřitek, kelka, plece“). cmmj.cz.
Šiman, K. Z české mluvy myslivecké. Naše řeč, roč. 25 (1941), č. 3, s. 69–80 („Nos se jmenuje u spárkaté zvěře větrník (Windfang), tlama a nos u divočáků (černé zvěře) ryj (Gebrech)“; „Ocas zvěře jelení, daňčí, kamzičí a mufloní se jmenuje kelka (Wedel), divočáci, zajíci a králíci mají pírko“; „Žíla s rážemi má název kratiny“; „Tuku spárkaté zvěře pod kůží říkáme bílí nebo běl“; „Maso ulovené zvěře je zvěřina“; „Ústa (huba) u zvěře spárkaté se jmenují svírák“; „varlata se zovou ráže“; „žaludku spárkaté zvěře říkáme trávník, u divočáků bachor“; „spárkatá, která má spárky (kopýtka na bězích); patří sem jelen, daněk, srnec, muflon, kamzík, kozorožec, divočák“). nase-rec.ujc.cas.cz.
Kdelovit.cz. Myslivecká mluva jelena evropského („Obřitek – světlá až bělavá srst tvořící na hýždích v okolí řiti pravidelnou skvrnu u zvěře jelení, daňčí a srnčí“, „Barva – krev“, „Střapec – prodloužená srst na předkožce samců spárkaté zvěře“, „Svírka – pohlavní orgán samičí zvěře jelenovité“, „Zástěrka – prodloužená žlutavá srst na svírce samic zvěře parohaté“, „Svírák – ústní dutina spárkaté zvěře“, „Hřbet s bedry – část těla od kohoutku až po místo připojení posledního žebra k páteři“, „Břicho se slabinami – část trupu mezi hrudníkem a pánví“, „Trávník – myslivecký název složeného žaludku zvěře parohaté a rohaté“, „Žíla – pohlavní úd“, „Ráže – varlata srstnaté zvěře a psů“). kdelovit.cz.
Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – III. skupina: Myslivecká zoologie (školicí prezentace pro lektory a zkušební komisaře, snímky 9 a 17–28; „Spárky, paspárky – Párová zakončení prstů spárkaté zvěře“, „Jelen evropský (Cervus elaphus) Sudokopytníci-přežvýkavci-jelenovití“, „Sika japonský (Cervus nippon nippon) Sudokopytníci-přežvýkavci-jelenovití“, „Daněk skvrnitý (Dama dama)“, „Srnec obecný (Capreolus capreolus)“, „Muflon (Ovis musimon)“, „Prase divoké (Sus scrofa)“, „Kamzík horský (Rupicapra rupicapra)“, „Los evropský (Alces alces)“, „Koza bezoárová, kozorožec horský (Capra aegagrus, Capra ibex)“). cmmj.cz.
Mačát, Z. Cervus nippon – jelen sika. Natura Bohemica („Cervus nippon Temminck, 1838 – jelen sika“; „Řád: Cetartiodactyla – sudokopytníci, čeleď: Cervidae – jelenovití“; „Jelen sika je lovnou zvěří“). naturabohemica.cz.
Kdelovit.cz. Myslivecká mluva – prase divoké (Sus scrofa) („Svírka – pohlavní orgán samičí zvěře“). kdelovit.cz.
Kdelovit.cz. Myslivecká mluva loveckých psů („Přezka – zevní část pohlavního orgánu samic šelem“). kdelovit.cz.