Jaká je historie zakládání obor a bažantnic?

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde podle návodu.

Bažantnice se v Čechách zakládají už od 14. století, kdy se rozšířil chov bažanta kolchidského zvaného „bažant český“; lovecké obory vznikaly rovněž od středověku, ale svého vrcholu, tzv. zlatého věku, dosáhlo obornictví v 17. a 18. století.1,2

  • Bažant kolchidský Bažant kolchidský — „bažant český“, chovaný v bažantnicích už od středověku
  • Karel IV. Karel IV. — za jehož vlády byla u Králova Dvora založena bažantnice Dubová
  • Bohuslav Balbín Bohuslav Balbín — historik a kněz, který v 17. století sepsal soupis českých a moravských bažantnic
  • Královská obora v Ovenci Královská obora v Ovenci — dnešní pražská Stromovka s Královským letohrádkem
  • První bažantnice. První písemná zmínka o chovu bažantí zvěře u nás pochází z roku 1330; za Karla IV. byla u Králova Dvora nedaleko Berouna založena bažantnice zvaná Dubová, jedna z prvních doložených.1
  • Rozmach bažantnictví. V druhé polovině 16. století existovalo v Čechách 68 a na Moravě 6 bažantnic; jejich podrobný soupis z 17. století sestavil historik a kněz Bohuslav Balbín.1
  • Proměny chovu bažantů. Bažanti byli původně chováni polodivoce a v zimě držet bažanty přes zimu ve voliérách; od konce 18. století se k odchovu začaly používat krůty jako pěstounky, v 19. století pak nastal přechod k volnému chovu a dovozu asijských druhů.1
  • Středověké počátky obor. Nejstarší obory u nás vznikaly už ve středověku, například Královská obora v Ovenci — dnešní pražská Stromovka.2
  • Zlatý věk obor. Vrcholu dosáhlo obornictví v 17. a 18. století, kdy byly lovecké a chovné obory hojně zakládány po celých Čechách, na Moravě i ve Slezsku, například Hvězda, Hukvaldy, Opočno, Lánská obora nebo Stará obora u Hluboké nad Vltavou.2

Zdroje

  1. Kdelovit.cz. Historie bažanta obecného (Phasianus colchicus) (podle Andresk, J. – Andresková, E.: Tisíc let myslivosti; Rakušan, C. a kol.: Myslivecký slovník naučný). kdelovit.cz.
  2. Tuma, David. Zlatý věk obor. Z historie obornictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (NPÚ, ÚOP v Plzni, 2018, anotace publikace). npu.cz.
  3. Fotografie bažanta kolchidského je z Wikimedia Commons a je tu jen oříznutá a zmenšená: bažant kolchidský (Romzig, CC0). Znění licence: CC0. Obraz Karla IV. je z Wikimedia Commons a je tu jen oříznutý a zmenšený: okruh Theodorika Pražského, detail votivního obrazu arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi (před rokem 1371), volné dílo. commons.wikimedia.org. Obraz Bohuslava Balbína je z Wikimedia Commons a je tu jen oříznutý a zmenšený: Jan Jiří Heinsch a dílna (1683), licence CC BY 4.0. commons.wikimedia.org. Fotografie Královské obory je z Wikimedia Commons a je tu jen oříznutá a zmenšená: Královský letohrádek ve Stromovce (Michal Kmínek, CC BY-SA 3.0). Znění licence: CC BY-SA 3.0.