Které období prosadilo nejvíce lovecký roh jako koncertní nástroj?

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde podle návodu.

Lovecký (lesní) roh se jako plnohodnotný koncertní a orchestrální nástroj prosadil na přelomu 17. a 18. století, v období pozdního baroka a nastupujícího klasicismu.1

Přírodní roh — lovecký roh bez ventilů, jaký zněl v orchestru před rokem 1818
Ventilový roh — dnešní lesní roh se čtyřmi ventily, které umožňují plně chromatickou hru

Barokní skladatelé. Roh hraje výraznou roli již u Telemanna, Händela a v Bachově Braniborském koncertu č. 1 — tehdy ještě jako přírodní nástroj bez ventilů.1
Symbol honu v orchestru. Skladatelé jako Leopold Mozart (Jagdsinfonie) používali zvuk rohů záměrně jako hudební odkaz na lov.1
Zavedení ventilů. V roce 1818 si němečtí výrobci Heinrich Stölzel a Friedrich Blühmel nechali patentovat první ventilový roh, což umožnilo plně chromatickou hru.1
Romantické rozšíření role. Po zavedení ventilů dostal roh ještě výraznější místo v orchestru — např. v předehrách k Weberovým operám Oberon a Čarostřelec.1

Zdroje

Wikipedia. French horn (kapitoly History a Modern uses — roh v baroku u Telemanna, Händela a Bacha, Leopold Mozart a Jagdsinfonie, patent ventilového rohu Stölzela a Blühmela z roku 1818, Weberovy opery). en.wikipedia.org.
Fotografie jsou z Wikimedia Commons a jsou tu jen oříznuté a zmenšené: přírodní roh (Gaius Cornelius, volné dílo), ventilový roh (Yamaha Corporation, CC BY-SA 4.0). Znění licence: CC BY-SA 4.0.