Popište a pojmenujte správně jelení zvěř.
Jelení zvěř patří mezi přežvýkavé sudokopytníky z čeledi jelenovitých; samec se nazývá jelen, samice laň a mládě kolouch.1
Jelen — samec s parožím, v červenohnědé letní srsti
Laň — samice bez paroží, kolem kelky světlé zrcátko
Kolouch — mládě, ještě ve skvrnité srsti
Stejné u spárkaté zvěře
Obecné pojmy pro části těla spárkaté zvěře; u černé zvěře se ale nos jmenuje ryj a ocas pírko:4,8
- Hlava. Oči jsou světla, nos větrník, ústa svírák s jazykem lizákem a uši slechy.5
- Trup. Za krkem je kohoutek, od něj k poslednímu žebru vede hřbet s bedry; vpředu je hruď s plecemi, lopatkami a komorou, vespod břicho se slabinami.5
- Zadní část těla. Ocas je kelka, světlá skvrna kolem ní obřitek a stehna kýty (kyje).5
- Běhy. Nohy jsou přední a zadní běhy; končí spárky a nad nimi na zadní straně běhu jsou paspárky.5
- Pohlavní orgány samce. Úd je žíla, varlata ráže, obojí dohromady kratiny; prodloužená srst na předkožce je střapec.5
Znaky jelena
- Paroží. Kostní útvar na hlavě, který nosí jen jelen; každá z obou polovin je paroh.1,6
- Slzníky. Kožní váčky před předním koutkem oka.4,6
- Hříva. Jelen má na krku prodlouženou srst.1,6
- Spála. Tmavá skvrna na břiše kolem žíly, kterou si jelen v říji potřísní močí.4,6
- Pucky. Pachové žlázy pod patou na vnější straně zadních běhů; olejovitý sekret z nich zůstává na rostlinách, kudy zvěř táhla.7
- Zrcátko. Obřitek není čistě bílý a kelka je kratší než slechy.2
- Velikost. Jelen váží do 200, výjimečně až 250 kg, laň jen do 100 kg.1
- Srst (barva). V létě je červenohnědá, v zimě šedohnědá.1
- Smysly. Jelen má výborný sluch a čich, zrak má naopak slabší.1
- Potrava. Je býložravec se sezónně proměnlivým zažíváním – spásá zelené části rostlin, okusuje listnáče, žere plody a loupe kůru.1
- Chrup. Jelen má vzorec přežvýkavců a navíc kelce, tedy 0 1 3 33 1 3 3 (horní špičák navíc) a celkem 34 zubů.1,3
Zdroje
- Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – III. skupina: Myslivecká zoologie (školicí prezentace pro lektory a zkušební komisaře, snímky 17 a 18; „Jelen-laň-kolouch“, „Jelen do 200 (250) kg, laň do 100 kg“, „Červenohnědá srst (léto), šedohnědá (zima), hříva, slzníky, spála, kelka“, „Skvělý sluch a čich, slabší zrak“, „Chrup 0.1.3.3./3.1.3.3., vyvinut v 2,5 roku“). cmmj.cz.
- Mačát, Z. Cervus elaphus – jelen lesní. Natura Bohemica („Ocas je výrazný, vždy kratší než ušní boltec, jednobarevný, zrcátko není čistě bílé“). naturabohemica.cz.
- Kamler, J. a kol. Myslivost (skripta, projekt InoBio, MENDELU Brno, str. 6–7, 91, 93 a 94; k jelenovitým: „32 zuby (vzácně i 34 zuby)“, „zubní vzorec: (32-34 zuby) 0,0-1,3,3/3,1,3,3“; k daňkovi: „V trvalém chrupu je celkem 32 zubů (0.0.3.3./3.1.3.3.)“; k srnci: „Vzorec trvalého chrupu je 0.0.3.3./3.1.3.3.“; k muflonovi a kamzíkovi: „zubní vzorec 0.0.3.3./3.1.3.3.“). web2.mendelu.cz.
- Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – I. skupina: Myslivecká osvěta (školicí prezentace pro lektory a zkušební komisaře, snímek 21; „Popis spárkaté zvěře – Obecné pojmy: Světla, svírák, slechy, větrník, běhy, břicho, kýty, spárky, paspárky, hřbet, trávník, lízák, svírka, kratiny, ráže, žíla, střapec, zástěrka, barva, běl, zvěřina, obřitek, kelka, plece“, „Jelen: Spála, prk, slzník, očník, nadočník, opěrák, vlčník, koruna“). cmmj.cz.
- Kdelovit.cz. Myslivecká mluva jelena evropského („Světla – oči“, „Větrník – nos“, „Svírák – ústní dutina spárkaté zvěře“, „Lizák – jazyk spárkaté zvěře a šelem psovitých“, „Hřbet s bedry – část těla od kohoutku až po místo připojení posledního žebra“, „Komora – dutina od 1. žebra až po bránici, v níž jsou uloženy srdce, plíce“, „Břicho se slabinami – část trupu mezi hrudníkem a pánví“, „Obřitek – světlá až bělavá srst tvořící na hýždích skvrnu“, „Kelka – ocas zvěře parohaté a dutorohé, medvěda a bobra“, „Paspárky – rohovitá pochva na 2. a 5. prstu spárkaté zvěře“, „Ráže – varlata srstnaté zvěře a psů“, „Kratiny – pohlavní orgán samců – žíla a ráže“, „Střapec – prodloužená srst na předkožce samců spárkaté zvěře“). kdelovit.cz.
- Kdelovit.cz. Myslivecká mluva Jelena evropského – nejen pro adepty (15. 9. 2020; „Spála – tmavá skvrna potřísněná močí a ejakuláty na břiše v okolí pohlavního orgánu (žíly), říjného jelena“, „Slzníky – kožní váček bez žláz, před předním koutkem očního víčka jelenů“, „Hříva – prodloužená část srsti na krku“, „Paroží – kostní útvary vyrůstající z pučnice na hlavě samců“). kdelovit.cz.
- Kdelovit.cz. Myslivecká mluva srnce obecného (16. 5. 2016; „Pucky – pachové kožní žlázy, ležící pod patou na vnější straně zadních běhů jelenovitých, produkující olejovitý sekret, který zvěř zanechává na rostlinstvu, kudy táhla“). kdelovit.cz.
- Šiman, K. Z české mluvy myslivecké. Naše řeč, roč. 25 (1941), č. 3, s. 69–80 („Nos se jmenuje u spárkaté zvěře větrník (Windfang), tlama a nos u divočáků (černé zvěře) ryj (Gebrech)“; „Ocas zvěře jelení, daňčí, kamzičí a mufloní se jmenuje kelka (Wedel), divočáci, zajíci a králíci mají pírko“). nase-rec.ujc.cas.cz.
- Fotografie jsou z Wikimedia Commons a jsou tu jen oříznuté a zmenšené: jelen (Fischer.H, CC BY-SA 4.0), laň (Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0), kolouch (Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0). Znění licence: CC BY-SA 4.0.