Popište kamzíka a jeho životní potřeby a projevy.

Tuto odpověď napsala umělá inteligence a zatím ji neověřil člověk. Buďte první, kdo ji ověří — upravte ji zde podle návodu.

Kamzík horský je elegantně stavěná horská koza s hákovitými růžkyrohy kamzíka a masivním tělem, přizpůsobená životu ve skalnatém terénu i horských lesích, žijící v tlupáchstáda vedených nejstarší samicí.1

• Kamzík — dospělý jedinec s hákovitými růžky, v letní rezavohnědé srsti
• Kamzíče — mládě s drobnými rovnými růžky, zatím bez zahnutí
• Varovný hvizd — jeden krátký ostrý hvizd; nahrávka z Rakouska
• Kamzíci na pašipastva — tlupastádo kamzíků v tmavé zimní srsti spásá trávu na horské louce, u zvířat jsou vidět zahnuté háky a silné běhynohy

• Tělesná stavba. Výška v kohoutku 70–90 cm, hmotnost 10–60 kg, samec roste do větších rozměrů než samice; dlouhé silné končetiny s pohyblivými paznehty umožňují běh až 50 km/h a skoky do výšky 2 m a do dálky 6 m.1
• Zbarvení a růžkyrohy kamzíka. V létě má rezavohnědou srst s výraznou světlou kresbou na hlavě, v zimě hnědočernou až černou; hákovité růžkyrohy kamzíka dlouhé 10–30 cm kamzík nikdy neshazuje, takže nejdelší má nejstarší jedinec, u samic jsou menší a méně zahnuté.1
• Prostředí a potrava. Obývá rozhraní horských luk a lesa, v létě se živí travou a bylinami — oblíbený je zejména alpský jetel —, v zimě přechází na větévky listnatých dřevin, lišejníky a letorosty jehličnanů.1
• Sociální chování. Žije v tlupáchstáda, kde bývají samice s mláďaty vedeny nejstarší samicí, zatímco staří samci bývají samotáři; revír si značí pachovými žlázami u růžků zvanými fíky.1
• Rozmnožování. Říjedoba páření probíhá od konce října do poloviny prosince a provázejí ji prudké souboje samců, březost trvá 160–189 dní, samice rodí v květnu až červnu obvykle jedno mládě.1