Dokážete výstižně definovat myslivost?

Myslivost je cílevědomá péče o volně žijící zvěř jako o obnovitelné přírodní bohatství a součást ekosystému – její ochrana, chov, lov a využití – a k tomu spolkový život, který udržuje myslivecké tradice.

Prospěch pro přírodu a krajinu

• Nahrazuje predátory, kteří v kulturní krajině chybí. Vlk, rys a medvěd se vracejí pomalu a jen na část území; jinde stavy spárkaté zvěře nereguluje nic než lovec. V mysliveckém roce 2025/2026 se na 6 887 961 ha honiteb ulovilo 273 275 kusů černé, 139 260 srnčí, 53 494 daňčí a 33 612 jelení zvěře – u prvních tří druhů to byly rekordní úlovky.2
• Chrání les, který se právě obnovuje. ÚHÚL proměřil v letech 2013–2021 na 1 383 plochách 207 433 stromků: zvěř zcela zničí v průměru 15 % stromků v obnově, těm poškozeným sníží výškový přírůst o 28 % a okusem vyloučí z lokality průměrně 13 % druhů dřevin.3 Po kůrovcové kalamitě, kdy se zalesňují statisíce hektarů, rozhoduje tlak zvěře o tom, jestli místo smrkových monokultur vyroste pestrý les.
• Reguluje invazní druhy. Od 1. 1. 2022 se na povolenku loví mýval severní, psík mývalovitý, norek americký, nutrie říční, ondatra pižmová a husice nilská; vyhláška č. 454/2021 Sb. tím do české úpravy promítá evropské nařízení č. 1143/2014.5 Tihle predátoři vybírají ptačí hnízda a loví mláďata drobných živočichů, jinou obranu proti nim krajina nemá.
• Pečuje o zvěř a vrací do krajiny mizející druhy. Podle propočtů ČMMJ slouží zvěři zhruba 82 000 krmelců, téměř 100 000 slanisek a asi 15 000 napajedel; jen za rok 2019 myslivci vysadili přes 13 000 stromů a keřů a v letech 2010–2019 vypustili víc než 18 000 odchovaných koroptví a přes tři sta tetřevů.6
• Zachraňuje zvěř před senosečí. Louky se před sečí prochází a dnes i prolétávají termovizním dronem.8

Prospěch pro hospodářství a bezpečnost

• Drží škody na polích a v lese v mezích – a ty zbylé sama platí. Škodu, kterou zvěř způsobí na polních plodinách, vinicích, sadech a lesních porostech, hradí podle § 52 zákona o myslivosti uživatel honitby, ne vlastník pozemku.1 Myslivec tedy nese následky vlastního hospodaření: čím hůř reguluje, tím víc zaplatí.
• Ubírá srážek na silnicích. Podle SRNA indexu, který sestavuje Centrum dopravního výzkumu s Generali Českou pojišťovnou, dojde v Česku prokazatelně k víc než 30 000 nehodám se zvěří ročně; sama Generali za zimní pololetí 2025/2026 vyplatila ze 4 528 pojistných událostí 242 milionů korun a průměrná škoda přesáhla 53 000 Kč.7 Jediné dlouhodobě účinné opatření je držet stavy zvěře na únosné výši.
• Tlumí nákazy. Africký mor prasat se u nás poprvé objevil 26. 6. 2017 u Zlína a Česko se stalo první zemí, která ho za vydatné pomoci myslivců vymýtila. Po opětovném zavlečení v prosinci 2022 na Frýdlantsku byl poslední pozitivní nález 22. 8. 2024 a 23. 1. 2026 vrátila Světová organizace pro zdraví zvířat ČR status země prosté AMP.4 Myslivci přitom vyhledávají uhynulé kusy, hlásí nálezy, odebírají vzorky a provádějí nařízené lovy.
• Dává potravinu z volné krajiny. Zvěřina je maso zvířat, která žila venku a nebyla vykrmována – a je vedlejším produktem regulace, ne jejím cílem. Statisíce ulovených kusů ročně tak nekončí v kafilerii, ale na talíři.2
• Odvádí práci, kterou nikdo neplatí. ČMMJ odhaduje, že myslivci ročně odpracují přes 50 milionů dobrovolnických hodin a ze svého hradí náklady v řádu miliard korun.6 Kdyby totéž zajišťoval stát, platil by to daňový poplatník.

Prospěch pro společnost a kulturu

• Udržuje spolkový život na venkově. Spolkovou činnost má myslivost přímo v zákonné definici1 a národní seznam ji charakterizuje jako „plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozenou součást života na venkově“.9 V řadě obcí je myslivecký spolek posledním fungujícím sdružením – pořádá poslední leče a plesy, vede kroužky mladých myslivců, drží trubače a loveckou kynologii.
• Je uznaným kulturním dědictvím. Myslivost je od roku 2011 zapsaná na Seznamu nemateriálního kulturního dědictví ČR, sokolnictví na témž seznamu od roku 2009 a od roku 2010 i na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.9,10