Popište a pojmenujte správně srnčí zvěř.

Srnčí zvěř se pojmenovává srnec (samec), srna (samice) a srnče (mládě).1 Je to nejmenší evropský druh jelenovitých – srnec i srna váží kolem 20 kg a srnec bývá jen o málo těžší; paroží nosí jen srnec.1,2,3

  • Srnec Srnec — samec s parožím, v letní červenohnědé srsti
  • Srna Srna — samice bez paroží, v šedohnědé zimní srsti
  • Srnče Srnče — týden staré mládě ukryté v trávě
  • Bekání — štěknutí několikrát za sebou, kterým se srnčí zvěř ozývá při poplachu; nahrávka z Bavorska
  • Okus Okus — srna ukusuje zelené listy a měkké letorosty z keře
  • Ostružiník Ostružiník — jeho listy jsou hlavní zelenou složkou potravy, dokud je nepřikryje sníh
  • pastva — srna v letní rezavé srsti spásá byliny na mýtině; klip ze Slovenska
  • Zbarvení. Srst je v létě červenohnědá, v zimě šedohnědá; nápadným znakem je bílé zrcátko (skvrna kolem řitního otvoru; také zrcátko), zvlášť výrazné v zimním kabátě.1
  • Rozlišení pohlaví. Tvar zrcátkobarevná skvrna na křídle ptáka prozradí pohlaví i u srnce, který shodil paroží – u srny je srdčitý, u srnce oválný.3 Zblízka pomůže i střapec, chomáč prodloužené srsti na předkožce srnce, a zástěrka, žlutavá prodloužená srst na pohlavní orgán samice srny.5
  • Pohyb. Srnec je mrštný a rychlý na krátké vzdálenosti, dokáže obratně unikat i hustým porostem, na rozdíl od jelena má ale menší vytrvalost.1
  • Hlasové projevy. Ozývá se typickým pískáním, poplašně pak štěkavým štěkavý hlas zneklidněné srnčí zvěře.1
  • Potrava. Jako okusovač vybírá zelené části rostlin, letorosty a větvičky nejkvalitnějších dřevin a bylin.1 Dokud zem nepřikryje sníh, převažují v jeho potravě listy ostružiníku.4

Zdroje

  1. Českomoravská myslivecká jednota. Zkoušky z myslivosti – III. skupina: Myslivecká zoologie (školicí prezentace pro lektory a zkušební komisaře, snímek 21; „Srnec-srna-srnče“, „Hmotnost obou pohlaví kolem 20 kg, paroží samců“, „Červenohnědá srst (léto), šedohnědá (zima), pucky, obřitek“, „Pískání, bekání“, „Schopnost unikat porostem, menší výdrž“, „Okusovač - zelené části rostlin, letorosty, větvičky“). cmmj.cz.
  2. Wikipedia. Roe deer (průměrná hmotnost 20–25 kg, rozpětí 15–35 kg; „bucks are slightly larger than does. Under other conditions, males can be similar in size to females, or slightly smaller“; údaje o pohlavích podle D. W. MACDONALD, P. BARRETT, Mammals of Europe, 1993). en.wikipedia.org.
  3. Mačát, Z. Capreolus capreolus – srnec obecný. Natura Bohemica („Srnec obecný je nejmenším evropským zástupcem čeledi jelenovití... Obřítek je bílý, u samic srdčitého tvaru, u samců oválný.“). naturabohemica.cz.
  4. Kamler, J. a kol. Myslivost. Mendelova univerzita v Brně, projekt InoBio (skripta MENDELU, projekt InoBio), s. 39 („Při mírném průběhu zimy, pokud neleží sněhová pokrývka, jsou rozdíly mezi potravními specialisty stále zřetelné. V potravě okusovačů převažují zelené části bylin a dřevin, zejména listy ostružiníku, zatímco ostatní druhy využívají z velké části traviny“). web2.mendelu.cz.
  5. Kdelovit.cz. Myslivecká mluva srnce obecného („Střapec – prodloužená srst na předkožce samců spárkaté zvěře“, „Svírka – pohlavní orgán samičí zvěře jelenovité“, „Zástěrka – prodloužená žlutavá srst na svírce samic zvěře parohaté“). kdelovit.cz.
  6. Fotografie jsou z Wikimedia Commons a jsou tu jen oříznuté a zmenšené: srnec (Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0), srna (Franziska Neubauer, CC BY-SA 4.0), srnče (Nagy Sándor m&m, CC BY-SA 4.0), okus (W.carter, CC0), ostružiník (Emőke Dénes, CC BY-SA 4.0). Znění licencí: CC BY-SA 4.0, CC0.
  7. Nahrávka je z iNaturalistu a je tu zkrácená, zesílená a převedená do formátu m4a: bekání srnce (Christoph Moning, CC BY 4.0), nahráno v Berg im Gau v Německu v květnu 2022. Znění licence: CC BY 4.0.
  8. Video je z Wikimedia Commons a je tu jen zkrácené, oříznuté a zmenšené: srnčí zvěř na pastvě na Slovensku (Lubo Ondrasko, CC BY 3.0), kus srnčí zvěře bez parůžků v letní srsti spásá byliny; natočeno na Slovensku v červnu 2014. Znění licence: CC BY 3.0.